Češi a Němci zachraňují vzácnou perlorodku. Najít v ní perlu je ale obrovská vzácnost

Česko a Bavorsko spolupracují na záchraně perlorodky říční. Jeden z mnoha projektů začal letos v lednu a potrvá tři roky. Cílem je nejen ochrana těchto mlžů v potocích, ale také vybudování odchovné stanice, která pomůže s růstem populace kriticky ohroženého druhu.

O záchranu vzácné perlorodky se lidé pokouší na hranicích Česka, Bavorska a Saska nedaleko Aše. Jedna z mála zbývajících populací v Česku se vyskytuje ve dvou hraničních potocích – Lužní a Bystřina.

Podle experta na záchranu perlorodky Ondřeje Spisara žije v oblasti asi čtyřicet tisíc perlorodek, což není mnoho. Na českém území jich je ale pouze dva a půl tisíce. Mlži jsou navíc přestárlí, je jim většinou více než padesát let. V našich podmínkách se může perlorodka dožít až osmdesáti let, v ideálních podmínkách až sto dvaceti.

Populace perlorodek byla v minulosti v Česku vystavena mnoha negativním vlivům. Nejde jen o znečištění vody, uškodily jim i umělé úpravy toků a nedostatek potravy. Sbírání a lov perlorodek je proto přísně zakázaný. 

Larvy žijí několik měsíců v žábrách pstruha

Rozmnožování perlorodek je navíc poměrně složité. Samec vypustí spermie do vody, kde je samička nasaje a v jejím těle dojde k oplodnění. Do šesti týdnů pak vrhne do vody larvy, které se zachytí v žábrách pstruha. Ryba funguje jako hostitel tři až dvanáct měsíců. Malé perlorodky o velikosti přibližně tři desetiny milimetru poté rybu opustí a nejméně pět let žijí zahrabané ve štěrku na dně potoka. Teprve poté vylézají a živí se sami.

Nahrávám video

Oplodněné larvy ale často nepřežijí. Lidé se proto snaží o umělý odchov, při kterém se larvy ze samičky vysají a přemístí do žáber pstruhů. Z ryb se později zase odeberou a jsou uměle krmeny v laboratořích. Po pěti letech, kdy dosáhnou délky jeden a půl centimetru, mohou perlorodky teprve být vysazeny na dno potoka.

Česko a Bavorsko nyní chtějí vybudovat novou odchovnou stanici. Součástí projektu je proto i přestavba starého mlýna na bavorském území, který je zhruba padesát metrů od českých hranic. U mlýna se budují i sádky na pstruhy, kde by měly být optimální podmínky pro vývoj larev. Ve mlýně pak bude laboratoř, kde budou perlorodky dál uměle odchovávané, než se dostanou zpět do potoka.

Bavorsko na projekt přispělo částkou 1,3 milionu eur (33 milionů korun), Česko dalo 300 tisíc eur (7,6 milionu korun).

Perlu ukrývá pouze jedna ze sto tisíc mušlí

Perlorodka říční je sladkovodní mlž s černou lasturou, která může být u dospělých jedinců dlouhá až čtrnáct centimetrů. Mlž se živí drobnými částmi rostlin, které filtruje z tekoucí vody.

V minulosti byly perlorodky významným zdrojem říčních perel. Nalézt nyní perlu je ovšem veliká vzácnost. Podle Spisara se říká, že je pouze v jedné ze sto tisíc perlorodek. Z nich je navíc kvalitní perla pouze v jedné ze sta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 14 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami
Načítání...