Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.
Hodinu dostali novináři v hlavní městě Pásma Gazy na evakuaci budovy, na kterou Izrael před týdnem namířil jednu ze svých raket. Cílem podle izraelské armády nebyli žurnalisté, ale hnutí Hamás, které v budově údajně vyrábělo zbraně.
O redakci tak přišla nejen televize al-Džazíra, ale jedna z největších světových tiskových agentur Associated Press. Ta ihned po sesuvu budovy vyjádřila zděšení nad situací a oznámila, že o přítomnosti Hamásu v budově neměla tušení. Sídlila tam 15 let a právě proto si její nevědomostí některá média nejsou tak jistá. „Těžko tomu uvěřit“ tweetovala například americká televize Fox News.
„Byl by to velký reputační problém. AP si zakládá na své nezávislosti, že ani jedné straně nestraní. A pokud by se ukázalo, že lhala a sídlí v jedné kanceláři s Hamásem a poskytuje mu jakési krytí, tak by to určitě její reputaci silně narušilo,“ předjímá komentátor Ondřej Šmigol z Týdeníku Echo.
„Podle mého názoru si tak obrovská agentura, jako je AP, nemůže dovolit takhle obrovskou kontroverzi. Protože agenturní zpravodajství stojí na věrohodnosti a není možné, aby tu věrohodnost porušila,“ doplňuje redaktorka Deníku N Eva Soukeníková.
Horší tok informací
Podezření ale padá i na Izrael. Sestřelením budovy mohla země totiž docílit horšího toku informací z Pásma Gazy. „Pochopitelně se tím omezuje pokrývání dění v Gaze, což svým způsobem Izraeli vyhovuje, protože obě strany se teď pokoušejí ukázat světové veřejnosti ten příběh ze své perspektivy,“ říká Břetislav Tureček, někdejší zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, nyní vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Podle Jana Macháčka, komentátora Lidových novin, tato verze na Izrael příliš nesedí. „Já si myslím, že tohle asi není úplně ten případ, že Izrael tohle většinou nedělá. Dokonce poměrně aktivně umožňuje cizím novinářům přístup do Pásma Gazy,“ vysvětluje. Tam se podle jeho zkušeností kromě diplomatů, humanitárních pracovníků a právě cizích novinářů akreditovaných v Izraeli nikdo jiný nedostane.
Pod dohledem Hamásu
Všichni novináři, kteří pracují v Gaze, jsou si vědomi, že pracují pod neustálým dohledem Hamásu. Sám editor agentury AP už dřív přiznal, že kvůli tomu upravoval některé texty. „Auto-cenzuroval některé články ze strachu o své zdroje v Gaze, protože kdyby se něco provalilo, tak by je Hamás ohrožoval. Takhle se přiznal, že vyškrtl z článku informaci, že Hamás oblékal své bojovníky do civilních šatů a pak je vydával za civilní oběti,“ potvrzuje Ondřej Šmigol z Týdeníku Echo.
Podobná cenzura ale platí i pro novináře, kteří působí na druhé straně konfliktu. „Když jsem byl jako zpravodaj v Izraeli, tak jsem podepsal papír, že příspěvky týkající se bezpečnosti nemohu zveřejňovat bez předchozího souhlasu izraelské armády,“ upozorňuje Břetislav Tureček.
Úplně bez informací z Pásma Gazy svět ale nezůstává. Podle Evy Soukeníkové z Deníku N je na místě aktuálně velmi populární sociální síť TikTok. „Hlasů z Palestiny máme opravdu mnoho a většina z nich pochází od obyčejných lidí,“ říká.
Při pádu budovy se nikdo nezranil, izraelská armáda už navíc údajně předala Spojeným státům důkazy o přítomnosti teroristů na místě.
