Odvolaný člen dozorčí komise má nárok na náhradu škody od ČT, potvrdil soud

Odvolaný člen dozorčí komise rady České televize Jiří Stránský má nárok na náhradu škody zhruba 600 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání České televize (ČT), která podle pravomocného rozsudku nese za nezákonné odvolání odpovědnost. Rada je totiž orgánem ČT, a nikoliv orgánem státu, stojí v rozsudku, který je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

O rozhodnutí Nejvyššího soudu je Česká televize podle mluvčího Michala Pleskota vyrozuměna, ale písemné vyhotovení dosud nedostala. „Česká televize se seznámí s obsahem předmětného rozhodnutí a následně rozhodne o postupu,“ řekl ČTK.

Pro odvolání dozorčí komise kvůli výhradám k její práci hlasovalo v roce 2020 deset televizních radních, čtyři z nich působí v radě i v současnosti. Nejvyšší správní soud v roce 2022 rozhodnutí rady zrušil jako nezákonné a civilní soudy pak některým odvolaným členům komise přiznaly náhradu ušlého zisku.

Televize v dovolání argumentovala tím, že rada je orgánem státu a její rozhodnutí bylo výkonem státní správy, za škodu by tak měl odpovídat stát. NS ale potvrdil, že rada je orgánem televize. „Slouží k uplatňování práva veřejnosti na kontrolu a je součástí vnitřní organizace ČT, přestože její členy volí a odvolává parlament,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Odvolání člena dozorčí komise nebylo podle NS výkonem státní správy, ale spadalo do kategorie takzvané ostatní veřejné správy, kterou ČT vykonává sama jako nezávislá veřejnoprávní instituce. Odpovědnost za škodu způsobenou takovým rozhodnutím proto nenese stát, ale přímo ČT podle občanského zákoníku, uvedla Tomíčková.

Televize začala za předchozího generálního ředitele Jana Součka po radních až čtyřmilionovou škodu vymáhat prostřednictvím předžalobní výzvy. S dalšími kroky se podle zářijového vyjádření předsedy televizní rady Karla Nováka čekalo právě na rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovoláních v jednotlivých sporech.

Jednáním televizních radních Romana Bradáče, Pavla Matochy, Jiřího Šlégra a Luboše Xavera Veselého, kteří hlasovali pro odvolání dozorčí komise a v radě působí i v současnosti, se několikrát zabýval sněmovní mediální výbor, a to na základě několika stížností. Zaslaly je občanské iniciativy a senátní komise pro sdělovací prostředky. Mediální výbor ale k závěru i vzhledem k blížícím se sněmovním volbám nedospěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...