Asi nejsem úplně typ do války, v případě Ukrajiny mě několik věcí dojalo, říká zahraniční redaktor Novák

Jedním z úkolů zahraničního zpravodaje je vybírat zprávy, které budou zajímat domácí publikum. Co se sousedního Polska týče, Čechy nejvíc zajímá srovnání, říká zahraniční redaktor Českého rozhlasu Pavel Novák v nejnovějším díle podcastu Background ČT24. „Baví je zprávy o tom, co se v Polsku nepodařilo, v čem jsou horší než my, co máme stejně.“ Z Polska reportoval celkem čtyři roky. Za svou dvacetiletou kariéru cestoval Novák po Africe, Asii i Jižní Americe, působil také jako zpravodaj v Bruselu. A věnoval se aktuálně také Ukrajině.

Jako zahraniční zpravodaj má Pavel Novák vždy nachystaný kufr a přesně ví, co si do něj zabalit. Připravit se na zahraniční cestu zvládne za dvě hodiny, v případě nutnosti ale i dřív. Velmi rychle vyrazil třeba letos v únoru, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu. „V poledne jsem se dozvěděl, že máme odjet. Zařídil jsem auto, šel jsem domů a ve tři už jsme odjížděli. Na balení jsem měl tak hodinu a půl,“ vypočítává.

V redakci Českého rozhlasu, pro který pracuje už dvacet let, není Novák kvůli výjezdům k zastižení denně. „Někdy jsem tam měsíc, někdy čtrnáct dnů, někdy se tam ohřeju jenom dva dny,“ říká. Na další cestu by se nejraději vydal do Asie, vůči které, jak sám říká, má ještě deficit. Začal se proto dokonce učit vietnamsky. Vietnamštinu sice zatím neovládá, ale kromě „běžných“ jazyků, jako je angličtina a němčina, se domluví také nizozemsky nebo srbsky. A umí i španělsky, rusky a francouzsky. 

„Jazyk je velká výhoda. Bez znalosti jazyka dokáže reportér z lidí dostat tak čtyřicet, padesát procent. Když ho umí, dostane z nich devadesát i sto procent a dokáže s nimi žertovat a k něčemu je vyprovokuje,“ uvádí.

Nejsem typ do války

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině byl Novák svědkem několika momentů, které ho osobně zasáhly. Jedním z nich byl pohled na prázdné kočárky, když rodiče museli prchat před válkou s dětmi v náručí. Připravoval o tom reportáž a přiznává, že v jednu chvíli musel práci zastavit. „Bulel jsem,“ vysvětluje. „Asi nejsem úplně typ do války, takže mě tam několik věcí dojalo,“ říká.

Zasáhl ho i pohled na asi devatenáctiletého mladíka, který nejspíš dostal povolávací rozkaz a mířil přes hranice bojovat. „Napadlo mě: to by mohl být můj syn. Objal jsem tam nějaký kandelábr a sesunul se k zemi,“ dodává.

Vyhrocené okamžiky sám zažil za války v Jugoslávii na konci devadesátých let. S kolegou z Lidových novin reportovali přímo z Balkánu. „Měl jsem satelitní telefon, kterým se vysílal živý vstup do rádia. Kolem nás projela nějaká hlídka. Potom se k nám vrátila a řekla: jeďte za námi. Eskortovali nás na základnu, kde nám uštědřili pár facek, dali nám želízka. Mysleli si, že jsme špioni,“ vzpomíná Novák na horké chvilky.

„Když si mě pak vzali k výslechu a ptali se mě, co jsem natáčel, tak jsem tak rychle a tak dobře srbsky ještě nemluvil,“ pokračuje. „Oni pak pochopili, že jsme novináři. Vzali nám všechno, co bychom jako novináři mohli používat. Nechali nám jen auto, doklady a peníze.“ Když si Novák uvědomil, co všechno se jim na základně mohlo stát, musel kolegu požádat o cigaretu. „Nechci to propagovat, ale tahle neřest uklidňuje.“

Česko jako enfant terrible

V Bruselu Novák působil jako politický zpravodaj. Zažil tam první české předsednictví EU. „Byla to spousta práce, spousta kontaktů, spousta ježdění, spousta vysvětlování, co se v EU vlastně děje,“ popisuje svoji zkušenost.

„V Bruselu se o nás ví, že jsme východní blok, že jsme malá země. Dost se o nás ví v tom negativním smyslu, že jsme někdy enfant terrible. Někdy se spíš s námi chtějí bavit jiní, než že bychom my měli otevřenější dveře k těm evropským institucím,“ konstatuje Novák, který bude pokrývat také letošní předsednictví.

Práci rozhlasového reportéra dělá Novák už dlouho a rozhodně to nebylo vždycky jednoduché. „Byly momenty, kdy jsem chtěl jít někam jinam, kdy jsem chtěl úplně přestat být novinářem,“ říká.

Dnes už o změně neuvažuje. „Říkal jsem si, že už je mi přes padesát, tak to v rozhlase nějak doklepu,“ směje se Novák. O zkušenosti se dělí se svými kolegy, kterým třeba radí, jak něco natočit nebo jak se zeptat. „Ale stále se učím od ostatních a říkám si: jo, to bylo dobré, jak to udělal, to udělám příště také,“ uzavírá. 

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události neděle 29. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 29. března 2026.
před 2 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 29. března

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 14 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události soboty 28. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 28. března 2026.
včera v 18:28

SOUHRN: Zásadní události pátku 27. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 27. března 2026.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026
Načítání...