Zorka Ságlová a Naděžda Plíšková probírají muže i umění. Krátká návštěva potěší

Nahrávám video

Výtvarné umělkyně Naděžda Plíšková a Zorka Ságlová měly podobný osud, ale zcela odlišný přístup k životu. Jejich příběhy propojuje novinka souboru Tygr v tísni. Inscenaci Krátká návštěva potěší uvádí od začátku října v pražské Vile Štvanice.

Naděžda Plíšková a Zorka Ságlová tvořily ve stejné době, největší výsek jejich tvůrčího života zabrala normalizace. „Nemohly se nijak veřejně prezentovat a systém na ně různě útočil. Bylo to dvacetileté vězení, které určitě na jejich psychiku mělo vliv,“ je přesvědčena dramaturgyně Marie Nováková.

Ve stínu muže

Obě umělkyně byly spojeny s undergroundem a obě se prosazovaly tak trochu ve stínu známějších mužů. Zorka Ságlová byla ovlivněna bratrem, básníkem a výtvarným kritikem Ivanem Martinem Jirousem. Z umělecké branže byl i její manžel, fotograf Jan Ságl, který mimo jiné dokumentoval Zorčiny landartové performance, třeba házení míčů do rybníka Bořín.

Naděžda Plíšková se provdala za sochaře a grafika Karla Nepraše. Právě k němu se v divadelní hře často obrací. „Tvořila z manželského přetlaku, kdy byla spíš doma u plotny, ale všechno přetavovala v básně a různé objekty,“ podotýká její představitelka Alena Štréblová. Její uměleckou souputnici ztvárnila Marie Švestková. 

Seno a guláš

Výtvarně-divadelní portrét ve scénografii vychází z díla těchto dvou výtvarnic. Tvůrci se inspirovali například balíky sena, které do galerie navezla Zorka Ságlová, nebo obrovskými lžícemi, jež Naděžda Plášková vystavila v roce 1970. Z jedné z nich mohli návštěvníci dokonce ochutnat gulášovou polévku.

„Guláš na jevišti nevaříme, ale smažíme bramborák, který pak zabronzujeme. Máme tu také králíka a tímto způsobem mapujeme výzkum Zorky Ságlové, který se týká mytologie králíka,“ zmiňuje další inspirace režisérka a spoluautorka hry Zuzana Burianová.

Dva přístupy, jak se vypořádat se životem

Zásadní pro hru je kontrast v chování obou hrdinek. Zatímco Zorka hledala řešení životních situací uvnitř sebe samé, Naděžda se naopak konfrontovala s okolím. Na jevišti je tak první z nich plachá a téměř nemluví, zatímco druhá pije, hodnotí a ironizuje.

„Jsou to dva naprosto odlišné přístupy, jak se s tvorbou i vnímáním svobody a nesvobody vypořádat. Ale oba jsou funkční,“ nepochybuje Petr Šmíd, jediný herec v inscenaci, k níž zároveň složil hudbu. 

Krátká návštěva potěší obě výtvarnice při nejbližších reprízách 27. a 29. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...