Pražská galerie Villa Pellé připravila průřez zásadními tvůrčími etapami Zdeny Šafky. Jako oděvní návrhářka byla mimo jiné autorkou kolekce pro české olympioniky, ve volné tvorbě se věnuje malbám a textilnímu výtvarnictví. Motivy jejích děl shrnuje název výstavy: Hlavy, mosty, kapradí.
Po sametové revoluci si Zdena Šafka založila vlastní módní značku a navrhovala oděvy. Mimo jiné uniformy pro organizaci Junák – český skaut. V oblečení podle jejího návrhu také nastupovala česká výprava na slavnostní zahájení první olympiády za účasti sportovců samostatné České republiky, která se konala v roce 1994 v Lillehammeru.
„Pojala jsem to tak, aby oblečení bylo pohodlné, teplé a aby dobře vypadalo. Byla tam spousta detailů, různé kapsičky, taštičky, pásky, rukavice, čepice,“ popsala Zdena Šafka kolekci.
Původně vystudovala ateliér textilní tvorby na pražské UMPRUM, následně působila jako kostýmní výtvarnice v libereckém Divadle F. X. Šaldy, pro jeho malou scénu dokonce realizovala tkanou oponu. Výstava ve Ville Pellé se soustředí na její volnou uměleckou tvorbu. Představuje obrazy a textilie, krajiny i abstrakce, portréty i zátiší, ať už vytvořené olejem, akrylem, akvarelem, nebo nitěmi z vlny či bavlny.
Oblíbený viadukt
Průřez půlstoletím tvorby ukazuje, že malba nakonec v díle Zdeny Šafky převládla. Proměňovaly se i motivy jejích obrazů: od portrétů či figur přešla ke krajinám a přírodě.
„Barevný a citlivý pohled na přirozené věci, lidi a děje kolem nás, stejně jako jemné předivo představ tvoří komplexní a provázaný soubor, který má v sobě pozdně letní esprit i melancholii patřící k přírodě i k nadhledu nad životem,“ upozorňuje kurátor Martin Dostál.
Tkané gobelíny, kresby i malbu Zdeny Šafky spojují výrazná barevnost, harmonické kompozice a také klid a rovnováha. „K jednotlivým motivům se v průběhu let opakovaně vracím, ať už jsou to hlavy a figura, přírodní motivy inspirované exotickými místy i Jizerskými horami, anebo technické objekty, například viadukt v Kryštofově údolí,“ dodává Zdena Šafka. Právě tento viadukt se stal jejím ikonickým motivem.
Na textilní výtvarnictví nezanevřela. „Pro radost si občas něco utkám. Ještě mám spoustu vln. Láká mě si to zase znova zkusit. Na výstavě je jedno rozpracované dílo, až skončí, tak ho dodělám,“ plánuje.
K dokončení se tedy nedostane dříve než po prvním říjnu, dokdy výstava Hlavy, mosty, kapradí trvá.
