Začíná festival Pražské jaro. Jděte na kulturu, pomůžete tím jí i sobě, radí ředitel Bělor

Nahrávám video

Symfonický cyklus Bedřicha Smetany Má vlast už tradičně zahájí i letošní ročník festivalu Pražské jaro. Tentokrát v nastudování West-Eastern Divan Orchestra. Koncert si mohou poslechnout i diváci ČT Art v živém vysílání od 20:00. Program nabízí do 3. června výběr ze čtyř desítek vystoupení. Během Pražského jara bude veřejnosti také představen vítězný návrh na novou pražskou nejen koncertní síň. Návštěvnický zájem se podle ředitele festivalu Romana Bělora vrací pomalu.

West-Eastern Divan Orchestra vznikl s úmyslem sblížit mladé Izraelce a Palestince, hrají v něm ale hudebníci i z jiných států. Při uvedení Smetanova cyklu měl orchestr řídit jeho spoluzakladatel Daniel Barenboim, ze zdravotních důvodů ale téměř osmdesátiletou dirigentskou ikonu zastoupí jeho spolupracovník a vycházející dirigentský talent Thomas Gugeis.

Ve svých osmadvaceti letech bude jedním z nejmladších dirigentů, kteří vedli úvodní koncert Pražského jara. Ve stejném věku v roce 2010 řídil orchestr při této příležitosti Jakub Hrůša.

Ukrajinské souvislosti

Ředitel Pražského jara Roman Bělor podotýká, že vystoupení West-Eastern Divan Orchestra získalo vlivem aktuálních události na významu. „Historické okolnosti (vzniku orchestru) byly umocněny nešťastnou válkou na Ukrajině, takže se setkávají témata poselství domova a hledání kompromisu ve společné vlasti, v našem případě tedy hledání míru v Evropě,“ upozorňuje.

Pražské jaro rovněž do programu mimořádně zařadilo koncert Kyjevských sólistů, které zpráva o ruské invazi na Ukrajinu zastihla během turné po Itálii. Podle Bělora je pozvání ukrajinských hudebníků pro festival téměř povinností.

„Vždy připomínáme, že zakladatel Pražského jara Rafael Kubelík patřil k našim slavným emigrantům. Byl jednačtyřicet let v emigraci kvůli totalitnímu zmocnění se Československa,“ upřesnil.

Soudobá hudba i neobvyklá spojení

Novinkou sedmasedmdesátého ročníku je projekt Prague Offspring věnovaný soudobé hudbě. Koncepci kombinující hudbu starých mistrů s tvorbou současných autorů přinese projekt Vize a sny. Rezidenčním umělcem festivalu se stal violoncellista Gautier Capuçon. Program završí Vídeňští filharmonici pod taktovkou Andrise Nelsona.

„Často mluvíme o zahraničních hvězdách, které spoluvytvářejí mezinárodní prestiž Pražského jara. Rád bych připomněl, že velmi zajímavé programy mají také Česká filharmonie a také Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Pražští symfonikové. Je možné vidět známé orchestry s méně obvyklými dirigenty a zajímavými sólisty,“ dodává k programu Bělor.

Podoba nové koncertní síně

Na tuzemské dění je vázáno také představení vítězného návrhu na podobu Vltavské filharmonie. Naplňuje myšlenku koncertní síně, která se do diskuse vrací už několik desetiletí. Kulturní stánek, poskytující prostor nejen hudbě, má stát na říčním břehu nedaleko metra Vltavská.

„Podobné projekty jsou rozpracovány také v Brně a Ostravě, takže nejen Praha, ale celá Česká republika má šanci si významně doplnit infrastrukturu pro pořádání koncertů a tím změnit svoji pozici na mapě Evropy, protože konkurence dnes už asi padesáti nových koncertních sálů je veliká, Praha se dostala trochu na vedlejší kolej. Tohle bude návrat na hlavní trať,“ doufá Bělor.

Na vedlejší kolej se v posledních letech dostává i kultura. Nejprve kvůli pandemii, nyní do rozpočtu návštěvníků zasahují obavy z inflace a budoucnosti.

„Chce-li někdo pomoci kultuře, nechť prosím jde na kulturu. Lidé pomohou i sami sobě, kulturou se mohou odreagovat ve stresující době,“ věří Bělor. Na Pražské jaro se podle ředitele publikum vrací pomalu a s ostychem, vstupenky jsou tedy ještě k dostání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...