Vzpurný nedbalec a věrná přítelkyně. Román o Toyen zjišťuje, kdo to je on

„To je on“ nazvala spisovatelka Milena Štráfeldová beletrizovaný životopis Marie Čermínové. Název je jedním z možných výkladů, jak vzniklo umělecké jméno této (nejen) surrealistické malířky – Toyen. Štráfeldová se knihou snažila opravit i některé mýty nebo nejasnosti, při psaní proto pátrala v archivech v Česku i ve Francii, kde výtvarnice zemřela.

Milena Štráfeldová přiznává, že ji jako spisovatelku oslovují „netypické ženské příběhy“. Do románu už převedla osudy hereckých sester Lídy Baarové a Zorky Janů a také příběh životem zkoušené historičky umění Růženy Vackové. K titulům Sestry B. a Trestankyně přibyl ještě Svatý rváč, v němž autorka přiblížila osudy českého učence a chráněnce Jana Husa Jeronýma Pražského.

Její knihy nejsou odborné publikace, ale beletrie. „Nepíšu historickou biografii, která by měla poznámkový aparát, musím tomu dát nějaký příběh a tam je už nezbytné někdy fabulovat. A z toho mívám někdy trochu strach,“ připouští.

Dívka stylizovaná do muže

O Toyen říká, že její život byl tak dramatický, že kdyby nenamalovala jediný obraz, stejně by stál za románovou podobu. Malířka po sobě nezanechala žádnou soukromou korespondenci nebo deníky, mnohé věci tak lze odvozovat jen z vyprávění jiných, některé zůstávají tajemstvím.

Zřejmě už se například nepřijde na původce jejího pseudonymu. Jedna verze tvrdí, že ze slov „to je on“. Tento nápad si přivlastňoval Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval i Karel Teige. „Sama Toyen říkala, že zdrojem je francouzské slovo citoyen, což znamená občan,“ doplnila další možnost Štráfeldová.

Názvem knihy odkazuje i k malířčině genderové nevyhraněnosti. „Jako mladá dívka se stylizovala do mužské role, dokonce prý jeden čas mluvila i v mužském rodě. Chodila oblečená do mužských šatů, měla krátký sestřih. Takže mně to přišlo pro ni do jisté míry typické a současně i do jisté míry tajemné, kdo to vlastně je ten on,“ ptá se spisovatelka.

Měšťanská dcerka se špatnou známkou z kreslení

Život Toyen vypráví chronologicky. Popisuje i školní léta tehdy ještě Marie Čermínové. „Objevila jsem kroniku ve škole, kde ani netušili, že u nich studovala. V té době byla ještě celkem poslušná dívenka, ale zásadně měla špatné známky z kreslení,“ prozradila Štráfeldová. Budoucí významná česká výtvarnice možná už tehdy chtěla malovat mimo pravidla.

Díky bádání v archivech se Štráfeldové povedlo upřesnit i některé nejasnosti života své hrdinky. Například mýtus, že pocházela z chudých poměrů. „Její rodiče si zakoupili dokonce činžovní dům na Smíchově,“ upozorňuje. „A možná právě ten její odpor proti měšťanskému životu rozhodl, že v šestnácti letech odešla,“ dodává.

Středostavovskou výchovu Marie vyměnila za anarchokomunistické hnutí. „To je vedeno jako informace v policejních aktech. A vrátilo se to v době, kdy chtěla ve třicátých letech jako malířka nabídnout jeden svůj obraz státu. Tehdy to fungovalo tak, že muselo policejní ředitelství prověřit, že člověk, od něhož kupuje stát obraz, nemá žádné špatné záznamy v policejních spisech. Takže tehdejší inspektor Emanuel Renč skutečně vydal dobrozdání, že se o ní říkalo, že byla členkou komunistické strany, ale že se to nikde nepotvrdilo,“ doplňuje Štráfeldová.

Nahrávám video
Milena Štráfeldová napsala román o Toyen
Zdroj: ČT24

Pro přátele riskovala i život

Prvorepublikový advokát levicových umělců Kamill Resler mladou Toyen popsal jako vzpurného nedbalce. Označení, které ji podle spisovatelky přesně vystihuje.

„Především mě zaujala tím, jaká byla jako člověk,“ podotýká autorka, že v popředí jejího autorského zájmu nebyla malířská tvorba. „Byla velmi svérázná, ale také velmi věrná těm několika přátelům, které měla. Byla ochotná za ně doslova nasadit život. To je možná něco, co se s jejím životem tak často nespojuje, protože všichni ji vnímají především jako úžasnou malířku.“

Toyen například pečovala o svého uměleckého přítele Jindřicha Štyrského, když mu za německé okupace chyběly léky na srdeční chorobu. Problémům se srdcem také v roce 1942 podlehl.

Velkou statečnost při pomoci bližnímu prokázala malířka ale především, když za války ukrývala Jindřicha Heislera, židovského surrealistu, který odmítl přihlásit se do transportu. „Stala se z něj takzvaná ponorka, musel se ztratit úřadům,“ vysvětluje Štráfeldová. Toeyn ho před nacisty schovávala u sebe doma. Oba tím riskovali život. V roce 1947 pak společně odešli do Francie, kde už byla Toyen jako doma ve dvacátých letech.

Nemajetná stará paní s obrazy za miliony

Její poválečný život ve Francii označuje Milena Štráfeldová za smutnou kapitolu, především závěr života. „Byla to nemajetná osamělá stará paní. Nebyla ochotná prodávat své obrazy, přestože měla dluhy. Velmi dojemně působí soupis majetku, který udělal notář po její smrti. To je tak ubohá výbava domácnosti, že si člověk nedokáže představit, že takhle žila slavná malířka, jejíž obrazy se prodávají za desítky milionů korun,“ podivuje se spisovatelka.

Po rozpadu skupiny kolem básníka a frontmana surrealismu André Bretona na konci šedesátých let byli prakticky jedinými lidmi, s nimiž se Toyen scházela, chorvatský básník Radovan Ivšič a jeho francouzská přítelkyně Annie Le Brunová. Mimo jiné spolukurátorka současné výstavy Toyen v Národní galerii.

Toyen na výstavě

„Měla jsem to štěstí, že jsem byla patnáct let Toyen velmi blízko. Chtěla bych hlavně zdůraznit, že Toyen byla výjimečnou umělkyní dvacátého století, která nikdy nepřestala revoltovat a ani se nevzdala svých snů,“ uvedla k výstavě.

Expozice nejen surrealistických děl je řazena chronologicky a vyzdvihuje i důležitá témata v tvorbě Toyen, například erotiku či alchymii. Představuje nejen obrazy a kresby, ale i ilustrace. K vidění je do poloviny srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 29 mminutami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026
Načítání...