Výtvarník David Černý otevírá Musoleum. Vystavuje v něm díla svoje i hostů

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

Nová galerie vznikla naproti centru MeetFactory, které už několik let David Černý s dalšími přáteli provozuje. Musoleum návštěvníci najdou v budově někdejší destilerie už nefungujícího pivovaru. Podle Černého se jedná o památkově chráněnou budovu dřívějšího industriálního areálu, proto místo ní nemohl být postaven běžný dům.

Galerie poslouží stálé expozici Černého tvorby. Proslavil se svým provokativním uměním a v poslední době také spoluprací s velkými developery.

Známý je mimo jiné díky dílům jako mimina s čárovým kódem na Žižkovské televizní věži, růžový tank na Smíchově, kráčející trabant či svatý Václav na obráceném koni v pražské Lucerně. Mezinárodní pozornost přitáhl v roce 2009, kdy české předsednictví v Radě Evropské unie doprovodil instalací Entropa, v níž znázornil stereotypy spojené s jednotlivými unijními zeměmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Černý: Jsem individualista a kapitalista

Jedno mimino „leze“ i po fasádě Musolea. Název s ironií kombinuje slova „muzeum“ a „mausoleum“.  „Částečně to vzniklo i z toho důvodu, že jsem byl už před několika lety osloven Národní galerií, abych pro ni udělal výstavu. Ale dohoda s tou institucí byla tak děsivě nepružná, dvakrát se to odložilo, že jsem si nakonec řekl, že už nechci mít nic společného se státní institucí. To byl hnací motor,“ uvedl Černý ke vzniku nového výstavního prostoru. 

Černého sochy se v posledních třiceti letech úspěšně prodávají. Výtvarní kritici ale jeho dílo místy řadí mezi takzvané korporátní umění. „Mám za to, že člověk se má starat sám o sebe. Jsem individualista, kapitalista, a když se koukneme do historie, tak Michelangelo by byl papežský umělec, protože pracoval pro papeže?“ podotýká Černý.

Nahrávám video

Zákoutí lihovaru na fotografiích Dana Materny

Také rekonstrukci Musolea financovala developerská firma. Černý se zasadil o zachování historických prvků. Galerie má nyní na 1200 metrech čtverečních pět tematicky rozdělených pater.

Návštěvníkům je k dispozici také kavárna, vyhlídkové terasy a místnost určená zmíněným hostujícím výstavám. „V malé galerii budou moct vystavovat spřátelené duše. Nachází se v prostorách nad barem a přístupná bude bez vstupného,“ informoval Černý.

Prvním vystavujícím je fotograf Dan Materna. Představuje snímky ze zákoutí právě bývalého smíchovského lihovaru. „Když jsem sem poprvé přišel, tak jsem objevil úplně krásná neuvěřitelná zákoutí a spoustu zachovalých různých přístrojů, které souvisely jednak s tím lihovarem, a zároveň tady byla i octárna,“ popsal Materna.

Nalezl například sudy vysoké až do druhého patra, které se používaly při výrobě octa. Část artefaktů Černý zakomponoval do interiéru své galerie. Dočasné výstavy se mají obměňovat zhruba každé dva měsíce. Po Maternovi mají svá díla uvést mimo jiné i Vladimír 518, Aneta Filipová, Michal Škapa či Filip Černý.

V sousedství budou byty

Maternovy snímky z lihovaru by měly jednou zdobit recepce v bytových domech, které tam společnost Trigema staví. Areál nebyl využíván víc než dvacet let, před deseti lety se část zřítila.

První část bytů by se mělo podařit dokončit do konce roku. Architektura komplexu je prací Černého studia Black n' Arch, který se snaží některými prvky odkazovat k industriálnímu rázu staré smíchovské zástavby. Podmínkou stavby bytového komplexu bylo zachování bývalé varny a továrního komína. A Trigema plánuje v další části výstavby vztyčit druhý komín – ten by měl být obytný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...