V Paříži vystavují otce moderního sochařství. Rumuni se na nákup jeho díla neúspěšně skládali

Constantina Brâncușiho, původně rumunskému sochaře, označují jako otce abstraktního umění, aniž by však byl abstraktní a patřil k nějakému proudu. Jeho retrospektiva, první podobně velká za posledních 30 let, čítající více než stovku děl, je v pařížském Centre Pompidou k vidění do začátku července.

Narodil se do rolnické rodiny na jihu Rumunska. Původně se vyučil tesařem a kameníkem. V roce 1903 se ale vydal pěšky do ciziny. Prošel Vídeň, Bavorsko a Švýcarsko, prodělal zápal plic a po osmnácti měsících došel do Francie. To mu bylo osmadvacet let.

Než si založil vlastní sochařské studio, pracoval pro Augusta Rodina. „Nic neroste ve stínu velkých stromů,“ měl prohlásit, když Rodina opouštěl. V roce 1955 Guggenheimovo muzeum v New Yorku připravilo první retrospektivní výstavu jeho děl z mramoru, dřeva a kovu.

Z výstavy v Centre Pompidou
Zdroj: Profimedia

Postupem času dospěl k vlastnímu abstraktnímu stylu, výjimečnému svojí jednoduchostí a čistotou, určitému návratu k esenci a počátku. Přímou prací se dřevem a mramorem zahájil radikální nový přístup k sochařství, který stál na abstraktních tvarech. „Je velká škoda, že musíme kazit krásný materiál hloubením malých otvorů pro oči, vlasy, uši,“ prohlásil.

V rodném Rumunsku mnoho jeho děl není. Nekonečný sloup vysoký třicet metrů, památník obětem 1. světové války, však vztyčil v Târgu Jiu. Kousek od své rodné vsi.

Na nákup jeho díla se pořádala sbírka

Centre Pompidou vystavuje menší objekty. Desítky soch, včetně několika verzí slavné Spící múzy, ale také fotografie nebo sochařské náčiní. Část děl pochází z Brâncușiho ateliéru, který odkázal Francii. Jeho replika se nachází přímo naproti samotného Centre Pompidou. Své umění chtěl odkázat Rumunsku, ale tehdejší komunistická vláda jeho nabídku odmítla.

Brâncuși neposkytoval téměř žádné rozhovory. Neměl umělecké zastoupení a svá díla prodával napřímo kupujícím, kteří museli navštívit jeho dílnu. V roce 1945 náhle přestal pracovat, protože prý už neměl co dodat. Ve svých posledních letech už nevytvářel další sochy, místo toho trávil čas přestavováním své dílny a prodejem zbývajících kusů. Brâncuși zemřel v roce 1957.

Constantin Brâncuși
Zdroj: Profimedia

Před několika lety vznikla v Bukurešti iniciativa, v níž se vybíralo šest milionů eur na nákup jedné z jeho vápencových soch nazvané Moudrost Země, která zobrazuje ženskou postavu sedící se založenýma rukama a zvednutýma nohama. Hodnotu jedenácti milionů eur chtěla dorovnat vláda, prostředky na nákup od soukromého sběratele se však vybrat nepodařilo. Vláda rovněž chtěla, aby se umělcovy ostatky přesunuly z Paříže do Rumunska.

V roce 1926 zase americký sběratel pořídil jeho Ptáka v prostoru, po příjezdu do vlasti z něj ale musel nečekaně platit clo, jakkoliv umělecké předměty od něj byly oproštěny. Poté, co celníci odmítli, že by se jednalo o umění, vypukl spor o jeho podstatu. Abstraktní plastika z leštěného bronzu nakonec byla ve sledovaném sporu od cla osvobozena.

Nekonečný sloup v Târgu Jiu
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...