V moravskoslezské metropoli pokračují Ostravské dny nové hudby. Součástí bienále soudobé klasiky je i koncert orchestru Ostravská banda. Během něho zazněly ve světové premiéře tři skladby od komponistů tří generací. Dvě díla od českých autorů – Petra Bakaly a Marie Nečasové, třetí složila klíčová osobnost polské hudební avantgardy sedmdesátých a osmdesátých let Zygmunt Krauze.
Zygmunt Krauze uvedl skladbu, která je pokračováním série předchozích děl. Ke všem ho inspirovala ponorná řeka, tedy tok, který alespoň zčásti teče pod zemí. „Je to neuvěřitelný přírodní úkaz, který se nevidí velmi často. Byl jsem v takových podzemních řekách pod velkými městy, jako je Paříž a Soul,“ říká skladatel.
Nejnovější kompozice z „ponorné“ série je psána pro klavír a orchestr. Zvuky tajemné podzemní řeky vytváří Krauze přímo na strunách klavíru. „Používám takové kovové tyčinky, jež vydávají takový dlouhý vibrující zvuk, který dobře sedí do té myšlenky podzemní řeky,“ popisuje. Elektronický zvuk kombinuje s instrumentálním souborem.
Přehlcení citlivých lidí
Cembalistka Marie Nečasová se zajímá i o poučenou interpretaci staré hudby, na Ostravských dnech se ale představila jako skladatelka.
Její kompozice s názvem Přehlcení měla být provedena už třikrát, jenže premiéře pokaždé zabránila covidová pandemie. Při psaní skladby Nečasovou ovlivnilo setkání s vysoce citlivými lidmi, kteří jsou vystaveni zvukům, emocím a nárokům okolního světa.
„Velmi jednoduchá forma a koncept mi umožnily prozkoumávat jemné, něžné zvuky a sledovat, jakým způsobem se proměňují, když jsou znásobeny – kdy spíše nabývají na šíři intenzitou než na výši hlasitostí. Spolu s barvami celého orchestru by měly vytvořit podobně pestrý a komplikovaný chaos, jaký občas člověk cítí ve své hlavě,“ přiblížila své dílo Marie Nečasová.
Tohle by šlo
Trojici světových premiér při koncertě Ostravské bandy doplnil Diptych pro dvanáct smyčcových nástrojů. Autor Petr Bakala je zástupcem střední generace.
„Umění, jak já ho ze své zkušenosti chápu, se uskutečňuje, když možnost je víceméně jediná: ano, tohle by – přece jen, najednou, ještě – šlo. Její uvědomění si provází trojí stav mysli, díky němuž ji jako takovou rozpoznávám, jímž se mi potvrzuje: radost, nepochybně; údiv až rozpaky, kam jsem se to vlastně dostal; jistota, že objevená možnost se nedá vrátit, už se stalo, nenapsat by bylo násilí,“ uvedl k Diptychu.
Ostravské dny pokračují do 2. září. Uvést stihnou například ještě operu rakouského komponisty Bernharda Langa Hrátky s Trumpem, která rekapituluje úřadování bývalého amerického prezidenta.
