V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

Nahrávám video

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.

Podle ředitele lipského výstaviště Martina Buhla-Wagnera letos přijelo 2044 vystavovatelů, loni jich bylo o čtyři méně. Výstavní plocha je také o něco větší než loni. „Rostoucí plocha, stabilní počet vystavovatelů – to vůbec není samozřejmost na trhu, který čelí takovému tlaku,“ podotkl Buhl-Wanger pro agenturu DPA. Návštěvníkům zůstane veletrh otevřený do neděle.

Slavnostní zahájení provázel protest z řad německých umělců. Vadí jim zásah tamního konzervativního ministra kultury Wolframa Weimera proti třem levicovým knihkupectvím, které nechal kvůli údajně „relevantním zjištěním pro ochranu ústavy“ vyškrtnout z německé ceny knihkupců a poté její předávání v rámci veletrhu zrušil úplně, vysvětluje německý rozhlas Deutschlandfunk.

Letošní ročník nemá v rozporu s tradicí hlavní hostující zemi; pozornost se soustředí na řeku Dunaj a na literaturu ve státech, kterými protéká. S knižním veletrhem je spojena také akce Leipzig liest (Lipsko čte), nabízející autorská čtení na různých místech, včetně zoologické zahrady či břehu jezera.

Česko přivezlo Pilátovou, Hlauča či Hájíčka

Český veletržní stánek i letos zájemce o literaturu vítá osvědčeným sloganem „Ahoj!“. Tuzemskou tvorbu tam reprezentuje například Markéta Pilátová. Německým čtenářům přibližuje knihu pro děti Bába Bedla. Příběh o dětské pospolitosti, která překoná všechny překážky, třeba i válku, vyšel vloni v německém překladu Die Maronenmatrone. Pilátová se ve svých textech opakovaně vrací i k námětu česko-německého soužití. „Líbí se mi němčina jako jazyk a myslím si, že Německo dneska z velké části podporuje českou literaturu,“ uvedla autorka.

České zastoupení na Lipském knižním veletrhu 2026, Markéta Pilátová uprostřed, vpravo vedle ní stojí Miroslav Hlaučo
Zdroj: ČTK/Jaromír Mrhal

K Němcům se dostala už i Kniha roku 2024 v cenách Magnesia Litera, tedy prvotina Miroslava Hlauča Letnice. Vyprávění evokující magický realismus se odehrává v české vesničce na sklonku rakousko-uherské monarchie. „Bavil jsem se už asi se dvěma německými čtenáři a zdá se, že v tom vycítili ten humor,“ popisuje Hlaučo dosavadní zahraniční reakce. Na lipském veletrhu svou tvorbu představují také Michal Ajvaz, Jiří Hájíček, Marek Torčík či Vratislav Maňák.

Příprava na Frankfurt

Větší pozornost se na tuzemskou literaturu upře na podzim, kdy Česko bude hlavním hostem Frankfurtského knižního veletrhu, největší akce svého druhu na světě. Prezentovat se bude pod heslem Země na pobřeží, které odkazuje na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický dramatik v ní umístil Bohemii, tedy Čechy, na mořské pobřeží.

Kvůli chystaným škrtům v rozpočtu českého ministerstva kultury vyzval na konci února spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec k bojkotu frankfurtské výstavy. Nyní to ale vypadá na hojnou účast. „Máme potvrzeno sedmdesát účastí,“ prozradil programový ředitel projektu Czechia 2026 Martin Krafl.

Už na závěr loňského ročníku frankfurtského veletrhu začal symbolicky Rok české kultury. Organizátoři se během něj snaží v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku zviditelnit českou kulturu a především literaturu. Jedna z akcí roku kultury se konala například i na okraj únorové Mnichovské bezpečnostní konference. Se spisovateli Jáchymem Topolem a Tomášem Kafkou na ní vystoupil i prezident Petr Pavel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...