V Knize roku 2022 se básník Miloš Doležal vyrovnává s odchodem své ženy

Teprve podruhé v historii cen Magnesia Litera se Knihou roku stala poezie. Z loňské knižní produkce oslovila porotce nejvíce sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor básní Miloš Doležal jejich prostřednictvím zachytil poslední týdny života své ženy i bolestné období po jejím odchodu. Ceny Magnesia Litera vybraly také nejlepší loňskou prózu, debut či nakladatelský čin.

Hlavní cenu si poezie zabrala dosud pouze při vyhlašování knihy roku 2008. Tou se stal Rukopis Bohumily Grögerové. Autorka experimentální poezie Rukopis psala už téměř nevidoucí, což se odrazilo ve sdělení i formě textů.

Miloš Doležal se ve sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ vyrovnává s náhlým odchodem své ženy. „Nejde o bezbřehý příval emocí, ale o mistrně napsaný žalozpěv, ve kterém jsou truchlení a smutek vedeny přesným, strohým jazykem a pevnou básnickou formou,“ píše o sbírce Miloše Doležala Magnesia Litera. „Jana zůstává s básníkem i po smrti: ve tvářích jejich dětí, v plodech zahrádky, o kterou se ráda starala, ve vzpomínkách, které se nyní staly básněmi.“

Autor Knihy roku Miloš Doležal na sebe v české literatuře upozornil před třinácti lety biografií o životě smrti faráře Josefa Toufara, aktéra zinscenovaného „čihošťského zázraku“.  Za sbírku Jana bude brzy sbírat lipový květ byl nominován v kategorii poezie, jejím vítězem ale porota zvolila ostravského básníka Petra Hrušku. 

Knihu Spatřil jsem svou tvář napsal inspirován zprávou výpravě, kterou před pěti sty lety podnikl mořeplavec výpravy slavného mořeplavce Fernão de Magalhães. V Hruškově podání vznikla zpráva o různých podobách lidskosti. „Poezie žádnou cenu nemá, nikdo nevíme, čemu tady na tom světě překáží, ale v tom je možná její síla, že nám připomíná, že nevíme. Je to vlastně paradox, že já přebírám cenu za poezii, a poezie žádnou cenu nemá. Mně se ten paradox líbí, takže vám za něj děkuju,“ uvedl básník k ocenění.

Nejlepším prozaickým dílem se stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život. Autor podle Magnesie Litery ve svých existenciálních povídkách poťouchle i jímavě vystavuje očím čtenářů všechno to, co generace mužů důsledně zametaly pod koberec, aby si udržely pozici silnější poloviny lidstva. „Musím konečně kápnout božskou – ano, spousta těch postav jsem vlastně já,“ odpověděl Špaček při přebírání ocenění na jednu z nejčastějších otázek, kterou prý dostává. 

Nakladatelským činem roku 2022 je vydání sedmisvazkového Díla, které shrnuje tvorbu Jana Zábrany. Známý básník psal též prózu či eseje, včetně detektivek, a překládal z angličtiny a ruštiny. Pozoruhodné jsou i jeho deníky a korespondence. První svazek spisů vydalo nakladatelství Odeon v roce 1989, v roce 1992 je převzal Torst, završeny byly o třicet let později. Zásluhou ediční práce odvedené „nadprůměrně, s potřebnou akribií a citlivostí vůči materiálu“. Litera ocenila „mravenčí práci“ hlavního editora Jana Šulce i jeho kolegů a nakladatelské „trvání na svém“, s nímž Torst k Zábranově dílu přistupoval.

Nejlepší debut napsal novinář Patrik Banga. V knize Skutečná cesta ven popsal bez nostalgie devadesátá léta, které jako dítě a teenager prožil v romské komunitě na pražském Žižkově. Píše o podvodných praktikách realitních kanceláří. „Posunuli jsme se v tom, že už nás někdo nehoní na ulici. To, že tady stojím, je výsledek toho, že jsme se posunuli a posunuli jsme se dost. Doufám, že tahle cena otevře dveře dalším autorům, kteří se nebudou bát psát o věcech, které nás potkaly, a třeba tu za pár let bude stát další autor, a už to nebude romský autor – ale jenom autor,“ přeje si autor nejlepšího loňského debutu.

„Pokud má takovýto text v převodu do jiného jazyka na čtenáře zapůsobit, je třeba svrchovaného překladatelského umění, jakého jsme v tomto případě svědky,“ píše Magnesia Litera o nejlepším překladu loňského roku. Lenka Sobotová českým čtenářům, „jako by snad ani nešlo o překlad“, zprostředkovala debutový román skotského prozaika Douglase Stuarta. Příběh Shuggie Bain líčí příběh dospívání citlivého chlapce a jeho chudé matky bojující s alkoholismem v době nejtvrdších thatcherovských reforem.

Na hranici chudoby žije i malý hrdina básnické prózy Fánek hvězdoplavec. Autorka tohoto příběhu, laureátka Litery za knihu pro děti a mládež Jana Šrámková, nahlíží „dětství bez růžových brýlí“. Z osamělé reality s upracovanou matkou a nepřítomným otcem uniká Fánek díky fantazii a snu. „Někdy nerozumím, proč to tak musí být, někdy se na svět zlobím, proč tolik dětí a žen a mužů musí, když chtějí ve svém životě zažít něco hezkého, o tom jenom snít. Možná že každého spisovatele někdy napadlo, že by svět napsal trochu lépe, ale není naší věcí vymýšlet cizí příběhy, můžeme je navzájem sdílet a navzájem vyprávět a třeba je číst svým dětem a ukazovat, že i těžké a náročné příběhy mohou být krásné,“ vzkázala při přebírání ocenění Šrámková.

Etnolog, historik kultury a vědecký novinář Martin Rychlík se pustil do Dějin lidí. Rozsáhlá publikace, oceněná Literou za publicistiku, zachycuje pestrost lidstva v třiasedmdesáti kapitolách. „Nabízejí přehled různosti, a přesto i univerzální stejnosti životů, jak je prožívají lidé, kteří žijí jindy a jinde, ale i tady a teď,“ uvádí porota. Eseje původně vycházely v sobotní příloze Lidových novin. „Citace z odborné literatury se prolínají s ukázkami z historických dokumentů, s odkazy na umělecká díla i osobní autorovou zkušeností, zábavné vysvětlení složitých teorií s jevy současné populární kultury,“ píše ke knize Magnesia Litera.

Nahrávám video

Litera za naučnou literaturu ukazuje na úctyhodnou monografii Chór a disonance. Literární historik a teoretik přibližuje, jak se proměna společenské a kulturní atmosféry po únoru 1948 promítla do sféry literatury. „Zájem autorů se soustředí nejen na oficiální literaturu a její tvůrce, ale všímá si i aktivit vzdorujících jedinců či skupin, které usilovaly o svobodný projev a autonomní tvůrčí gesto,“ oceňuje Magnesia Litera.

Hlasovat pro loni vydanou knihu bez ohledu na nominace mohli na webu Magnesie Litery rovněž sami čtenáři. Hlasů se sešlo na deset tisíc, nejvíce jich dostal Václav Dvořák za sci-fi Písečníci a probuzení krále, která je druhým dílem dobrodružného příběhu z daleké budoucnosti. Kniha spadá do čtiva pro děti a mládež, autor by byl rád, kdyby ji četly i s rodiči. Dvořák už dříve získal diváckou cenu za svou prvotinu Já, Finis z roku 2020.

Ceny Magnesia Litera se udělují podvaadvacáté. Záměrem ocenění je upozorňovat v záplavě tuzemské knižní produkce na kvalitní tituly.

V aktuálním ročníku přišli pořadatelé s několika novinkami. Kategorie rozšířili o samostatné nominace pro knihy spadající do žánru detektivky, fantastiky či humoru. Historicky první žánrová ocenění se udělovala v předvečer hlavních cen.

Litery patří závěrečnému dílu sci-fi ságy Mycelium od Vilmy Kadlečkové, detektivce s prvky politického thrilleru Šelma od Františka Šmehlíka a knižnímu souboru komiksový stripů Zen žen, které vymýšlejí Lela Geislerová a Martin Mach Ondřej. 

Novinkou letošního ročníku je také zavedení čestné Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře. Obdrží ji osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih. Kandidáty i laureáta vyberou členové spolku Litera. Prvním laureátem je pracovník Národní knihovny Adolf Knoll za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...