Umělá inteligence posouvá čtení na interaktivní úroveň. Stále více start-upů a digitálních vydavatelů nabízí čtenářům možnost – zejména digitální a anglicky psané – knihy nejen číst, ale i si nechat obsah pomocí chatbotů přeformulovat, vysvětlit, zasadit do kontextu nebo ho probrat s hlasovým asistentem. Nové funkce ovšem prohlubují staré nedořešené otázky ohledně AI a literatury: Kdo z nich těží.
„Kniha se stává živým objektem,“ shrnul směr, jímž AI popostrkuje čtenářství, šéf společnosti Sinai.ai Ahmed Kamel. Tato platforma, která je momentálně ve fázi testování, chce uživateli poskytnout u stejného titulu přístup k e-knize, audioknize i rozhraní AI. Pomocí chatbota může prohloubit své znalosti o psychologii postavy, historickém kontextu nebo filozofickém pojmu.
Podobnou aplikaci uvedla na trhu na jaře mladá francouzská společnost My Smart Book. Rovněž vychází výhradně z obsahu knih. A loni na podzim přidal gigant v oblasti audioknih Audible, dceřiná společnost Amazonu, do své nabídky v USA v testovací verzi možnost Ask a Question (zeptej se). Během poslechu audioknihy stačí stisknout tlačítko, položit otázku, vyslechnout odpověď a pak dál pokračovat.
Ask this Book (zeptej se této knihy), pro změnu vyzývá čtečka Kindle, rovněž patřící pod Amazon. Chatbot má zvědavci „okamžitě odpovědět na otázky týkající se příběhu, vztahů mezi postavami a tematických prvků“, aniž by se čtenář musel obávat, že se dozví víc, než chtěl.
Nový hráč na poli hlasů generovaných umělou inteligencí, americká softwarová společnost ElevenLabs, přišla s produktem ElevenReader Voice Chat, „který promění jakoukoli knihu v konverzaci“. Hlavní posun spočívá v tom, že knihu nemusí zájemce po nahrání do aplikace jen poslouchat – byť namluvenou třeba hlasem rappera Snoop Dogga nebo herečky Gwyneth Paltrowové, jak nabízí Speechify –, ale může s hlasovým asistentem probrat, co ho ohledně konkrétního románu napadne, od postav po dějové zvraty.
Více čtenářů, ale méně peněz autorům a vydavatelům?
Vydavatelé a vývojáři si od „mluvících“ knih slibují rozšíření okruhu čtenářů, respektive posluchačů. Některá díla, třeba z povinné školní četby, by mohla učinit přístupnější a atraktivnější. A u už oblíbených příběhů potěší, že čtenář může probrat jakoukoliv pasáž hned v tu chvíli, kdy ji čte. Přičemž se zdá uživatelsky příjemné, že kvůli tomu není třeba „klikat“ nikam jinam.
Podle agentury AFP ovšem vyvstává otázka, jaké místo v ekonomickém modelu této nové nabídky zaujímají autoři a vydavatelé. Přístupy jsou různé.
Některé platformy, jako například Myreader, umožňují stahovat jakoukoli knihu, aniž by filtrovaly ty, na které se vztahují autorská práva, a následně je propojují s rozhraním umělé inteligence.
Velmi populární aplikace Gemini Notebook (dříve NotebookLM) od Googlu rovněž tituly netřídí. Stejně jako BookWorm AI, varianta ChatGPT spuštěná vývojáři a nikoli přímo společností OpenAI, která je jasně označena jako „společník při čtení“.
iChatbook tvrdí, že vyřazuje chráněná díla, zatímco Sinai.ai neumožňuje stahování jednotlivých souborů. Společnost ze Sunnyvale z Kalifornie uvádí, že vytvořila nový ekosystém, takzvaného „práva AI“, který zavádí systém odměňování v případě, že je obsah využit pro chatbot, shrnutí nebo odkaz.
Společnost ElevenLabs pro Publishers Weekly uvedla, že funkce VoiceChat se omezuje jen na knihy publikované nezávislými autory přímo na webu nebo na obsah nahraný uživateli za účelem poslechu a interakce. U obsahu prodávaného jinými vydavateli by společnost prý hlasového asistenta nepovolila. Nicméně ElevenLabs sama aktivně oslovuje nakladatele s nabídkou své tituly k hlasové interaktivní funkci připojit.
Interakce není vyhledávání
Loni v prosinci americké Sdružení autorů (The Authors Guild) veřejně kritizovalo Amazon v souvislosti se službou Ask this Book. Má za to, že nové formáty předefinovávají knihy na interaktivní produkty podobné vylepšeným e-knihám. Tato změna ale autorům „nepřináší žádné dodatečné příjmy“ a nedává jim možnost rozhodnout se, zda se k ní připojí, či nikoli.
„Vytváří to nebezpečný precedens pro budoucnost využívání obsahu umělou inteligencí,“ napsala tehdy organizace s tím, že „Amazon ovládá podstatnou část trhu s elektronickými knihami“.
Sdružení se se svými obavami obrátilo na Amazon a ten měl odpovědět ujištěním, že obsah knihy slouží pouze jako podnět pro interakci a nevyužívá se nijak k trénování modelů umělé inteligence. V podstatě jde o rozšíření funkce vyhledávání, která už v aplikacích existuje.
Organizace autorů se ale domnívá, že funkce umožňující klást otázky, vytvářet analýzy a shrnutí je víc než pouhé vyhledávání a znamená pravděpodobně další využití textu.
Jiný druh zážitku?
Amazon na námitky sdružení také odvětil, že čtenáři si ostatně vše, co je o knize zajímá, už léta vyhledávají na internetu. Se službou Ask this Book je zvídavost aspoň neodvádí od rozečteného textu, a navíc je ušetří spoilerů. Nicméně, poznamenávají někteří, není úplně jasné, jestli se daří zajistit, aby AI při odpovídání takzvaně nehalucinovala.
Sdružení doufá, že licence vynahradí autorům a vydavatelům ztráty způsobené tím, že „knihy generované umělou inteligencí vytlačují knihy napsané lidmi“. Licencované užití by se mělo vztahovat jak na knižní chatboty, tak na fanfikce – tedy příběhy, v nichž fanoušci rozvíjí ten původní – psané pomocí AI.
„Je to jiný druh zážitku,“ formuloval své dojmy z Ask this Book autor článku na webu Kindlepreneur. Považuje nicméně za důležité mít na paměti, že ačkoliv mu služba na jeho dotazy odpověděla uspokojivě, šlo o slova vygenerovaná AI, nikoliv o odkaz na konkrétní místo v textu nebo vysvětlení formulované spisovatelem.
Pro autory a vydavatele každopádně představují interaktivní formy knih potenciál, jak ještě zpeněžit své duševní vlastnictví. Přílišný odpor se navíc může vymstít, protože pokud se interaktivní služby prosadí a uživatelé si je oblíbí, najdou si ke čtení knih ve společnosti AI cestu i bez zapojení vydavatelského průmyslu. Ten tak snadno ztratí nejen peníze, ale i vliv na „kontrolu kvality“. Otázkou samozřejmě zůstává, zda vydavatelé možnost zapojit se vždy dostanou. Bez soudních sporů se to pravděpodobně neobejde.
