Už narozením je na nás páchané násilí, říká Édouard Louis. Autobiografii používá jako politickou zbraň

Nahrávám video

„Na dětství nemám jedinou šťastnou vzpomínku,“ otevírá Édouard Louis svou prvotinu Skoncovat s Eddym B. Vyrůstal v chudobě a studu za svůj původ i sexuální orientaci. Společenský vzestup mezi nejžádanější francouzské spisovatele popsal v knize Jak se stát jiným, jejíž český překlad představil před pár dny osobně ve Francouzském institutu v Praze. „Pro mě není důležité vyprávět svůj životní příběh, ale využít materiál svého života k tomu, abych podal svědectví o politice, o společnosti,“ tvrdí třicetiletý spisovatel.

„Tím, že se narodíme, je na každém z nás spáchané násilí. Nevybíráme si svůj život, nevybíráme si svou rodinu, nevybíráme si svou zemi. Kde je ten okamžik, kdy se do toho můžeme pokusit vnést individuální nebo kolektivní svobodu, politickou nebo osobní, která změní tento násilný stav, náš původ?“ pokládá Louis otázku, kterou se zabývá ve všech svých knihách.

Senzací se stal jeho debut Skoncovat s Eddym B. Provázel ho prvek bulvárnosti, když se objevily reportáže o rozčílené Louisově rodině. Ve své prvotině vylíčil svoje dětství a dospívání v prostředí chudého a naštvaného venkova, kde lidé považují vlastní rasismus a homofobii za přednost. Jako gay se Louis musel potýkat s toxickou maskulinitou a šikanou.

Politická síla autobiografie

Tehdy jednadvacetiletý student sociologie překvapil sondou do prostředí chudé bílé vrstvy obyvatelstva. Oslovil nejen čtenáře ve Francii, kde sílilo s nástupem Marine Le Penové populistické hnutí, ale i jinde na Západě.

„Pro každého, kdo se chce něco dozvědět o vrstvě obyvatelstva, která pomohla nastartovat evropskou vlnu populismu, je tohle vynikající začátek,“ napsali v New York Times o románu Skoncovat s Eddym B.

„Myslím, že autobiografie má politickou sílu, kterou jinde nenajdeme,“ říká Louis. Svou tvorbou chce reagovat na změněnou roli literatury. „Velmi dlouhou dobu měla literatura za úkol informovat o světě. Émile Zola, Jean-Paul Sartre nebo Simone de Beauvoirová psali o hornících, o dělnících, o lidech, kteří byli neviditelní. Ukazovali nám, jak vypadá svět.“

Jak se stát jiným
Zdroj: Paseka

Jenže v současném světě internetu a sociálních sítí má k informacím přístup každý. „Všichni víme, že žijeme v nerovném světě, rasistickém světě. Pravda o světě už není skrytá. Role literatury se proto mění tak, že už nebude sloužit k tomu, aby se lidé něco dozvěděli. Ale aby je donutila podívat se na to, co už znají, ale co nechtějí vidět,“ míní Louis.

Nebýt jen tím, čím chce svět

V románu Dějiny násilí zpracoval trauma ze znásilnění a pokusu o vraždu. Následující dvě literární zpovědi věnoval svým rodičům. Esejí Kdo zabil mého otce se pokusil lépe porozumět svému tátovi i prostřednictvím obžaloby sociální nerovnosti. O matce, která strávila většinu života v chudobě, v próze Boje a proměny jedné ženy napsal: „Mé matce ukradli život.“

Nejnovější román Jak se stát jiným oceňují kritici jako hluboce osobní návrat k debutu Skoncovat s Eddym B. Spadá do žánru autofikce, která mísí autobiografii s postupy umělecké literatury. Louis v knize sám sebe nešetří, kromě dětství reflektuje i svůj spisovatelský úspěch a zájem médií. „Pro mě je to kniha o tom, jak se stát tím, čím se chcete stát, a ne být jen tím, co z nás dělá svět,“ shrnul.

Čistou fikci se zatím psát nechystá. Vyprávění svého života chápe jako záminku ke svědectví o politickém útlaku či homofobii. „V autobiografickém zkoumání vidím prostor pro obnovu literatury. Je to způsob vyprávění příběhů novým, znepokojivým způsobem. Memoáry už tu samozřejmě byly, ale já chci udělat z autobiografie politickou zbraň. Myslím, že to je něco zcela nového a chci to prozkoumat,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...