Udržitelnost jako téma pro kulturní organizace i literaturu. Netisknout v Číně nestačí

Nahrávám video

V září se v Praze konaly dvě akce, které se soustředily na udržitelnost v kultuře. Galerie hlavního města Prahy (GHMP) řešila na veletrhu Art Book Fair ekologii a udržitelnost v knižním průmyslu. A konference Střed zájmu s podtitulem „udržitelnost jako způsob existence“ nabídla kulturním organizacím k tomuto tématu kontext i inspirativní příklady.

„Galerie Hlavního města Prahy sama vydává knihy a otázky, jak vydávat ekologicky knihy vizuálně a obsahově hodnotné, řešíme ve své každodennosti,“ uvedla k tématu veletrhu Art Book Fair mluvčí pořádající galerie Michaela Vrchotová.

K otázkám patří třeba ty, které na akci zazněly: Kolik stromů je třeba pokácet pro výrobu jedné knížky? A je digitální kniha ekologičtější než tištěná kopie? Zatímco v módním nebo potravinářském průmyslu je téma ekologie a udržitelnosti podle Michaely Vrchotové už samozřejmé, v knižním průmyslu je třeba ho více otevírat.

Knižní vydavatelé mohou svou uhlíkovou stopu snížit například tím, že budou tisknout v Česku, ne v Číně. „A nemusíme tisknout velké náklady, tím pádem se potom nebude skartovat,“ doplnila další konkrétní příklad Vrchotová. Veletrh také ukázal možnosti, jak využít tiskařský odpad, například vadné nebo jinak nevyužitelné tisky, třeba pro kreativní tvoření nejen dětí.

Udržitelnost v knižním průmyslu se dotýká i čtenářů. Přispět mohou třeba tím, že si knihu koupí z druhé ruky nebo si ji půjčí v knihovně.

Nejen uhlíková stopa

Udržitelná řešení a inspirace v širší kulturní praxi hledala v září mezinárodní konference Střed zájmu. „Měli jsme potřebu téma redefinovat, protože udržitelnost není už to samé, co bylo před pěti lety. Nejedná se jenom o uhlíkovou stopu, ale i o udržitelnost sociální a ekonomickou,“ upozornila Magdalena Müllerová, vedoucí kanceláře Kreativní Evropa, tedy programu Evropské unie na podporu kulturních a kreativních odvětví.

„Není to jen klima, ale upozorňovat můžeme i na sociální nerovnosti, genderovou rovnost nebo inkluze. Jsem přesvědčená, že pokud bude společnost spravedlivá ke všem, bude vzkvétat i ekonomicky,“ pokračovala Müllerová.

Konference podle ní měla mimo jiné kulturním organizacím pomoci si uvědomit, že vytváří uhlíkovou stopu, a tím mají dopad na klima, ale zároveň je také v jejich moci ovlivňovat veřejnost a upozorňovat na to, co ve společnosti nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...