Tři herečky zjišťují, jaké to je být Marlene Dietrichovou

Nahrávám video

Divadelní představení připomíná ikonu němého filmu v meziválečném Berlíně a pozdější hollywoodskou hvězdu. Inscenace Být Marlene Dietrich vzniklo ve spolupráci Divadla MA a Akademie múzických umění a hraje se pod širým nebem na pražských Vinohradech.

Umělecká kariéra Marlene Dietrichové, dcery z rodiny pruského důstojníka, začala v berlínských kabaretech, následovaly role v němých filmech, než přišel na konci dvacátých let zvukový Modrý anděl a Dietrichová se stala jednou z nejlépe placených filmových hvězd.

Divadelní inscenace odkazuje mimo jiné na její roli ve snímku Maroko – jedinou, za niž získala nominaci na Oscara a kterou prorazila v Hollywoodu. Skandál způsobila scéna, v níž oblečená jako muž, v obleku a s cylindrem, líbá jinou ženu.

Proti nacismu

„Nikdy nešla s davem,“ podotýká autorka a režisérka hry Marianna Arzumanova. Připomíná, že Dietrichová patřila k Němcům, kteří se postavili proti nacismu. Nechala za sebou rodnou zemi, přijala americké občanství a soustředila se na kariéru ve Spojených státech, přestože z třetí říše dostávala nabídky, aby se vrátila a podílela se na propagandě.

Ona ale v jednom z rozhlasových rozhovorů označila Adolfa Hitlera za „idiota“ a za války často vystupovala na koncertech pro spojenecké vojáky. Populární se stala především – původně německá – píseň Lili Marleen v jejím podání.

V divokých květnových dnech roku 1945 přijela Dietrichová s americkou armádou do Ústí nad Labem. V sudetském městě nebyla poprvé, protože jejím manželem byl tamní rodák Rudi Sieber, který se také pohyboval u filmu a jenž po nástupu nacismu rovněž odešel na Západ.

Konec slavné filmové éry

Do Berlína přiletěla Dietrichová poprvé po letech emigrace v roce 1960. Za sebou měla slavnou hollywoodskou éru i úbytek hereckých příležitostí, přestože po válce točila s Alfredem Hitchcockem nebo Billym Wilderem, jemuž kývla ve snímku Zahraniční aféra na roli zpěvačky s minulostí spojenou s nacistickým režimem.

Hvězda Marlene Dietrichové na chodníku slávy v Berlíně
Zdroj: Reuters/Thomas Peter

Velké role ale přestaly přicházet a vystupovala především jako zpěvačka. Naposledy se před kamerou, po dlouhé pauze, objevila na konci sedmdesátých let v dramatu Krásný gigolo, ubohý gigolo, v němž David Bowie hrál německého vojáka, jenž v první světové válce přišel o všechny iluze, a Dietrichová stárnoucí šlechtičnu, která zaměstnává mladé společníky.

Němci ji milovali i nenáviděli

Když Dietrichová v dubnu 1960 přistála na berlínském letišti Tegel, byla podle vlastních slov dotčena nenávistí, s níž se v Německu setkala. „Marlene go home!“ stálo na jednom z transparentů, její příjezd doprovázely dokonce výhrůžky pumovými atentáty. „Některé noviny mě označovaly za velezrádkyni a dávaly mi ta nejhorší jména. Těmto lidem se zřejmě stále ještě stýskalo po hitlerovském režimu,“ napsala tehdy herečka. „Bylo to hrozné, oni mě milovali a nenáviděli zároveň. Tak je to ale u všech milostných vztahů; když jeden odejde, druhý se hněvá,“ uvedla později.

Také Dietrichová v posledních letech života přehodnocovala svůj vztah ke své vlasti. Dcera Maria, která rok po smrti hollywoodské hvězdy hořce zúčtovala se svou matkou na stránkách knihy, vzpomínala, že herečka v posledních letech života nevědomky stále častěji mluvila německy.

Milostné dopisy Marlene Dietrichové na aukci (2001)
Zdroj: Reuters

Dietrichová si přála po smrti spočinout v rodném Berlíně. Zemřela ve věku devadesáti let v Paříži, kde na sklonku života žila. Její tělo bylo převezeno do Německa v rakvi přikryté berlínskou vlajkou. Uložena je na hřbitově Friedenau, kde má hrob také její matka.

Tři herečky

Tvůrci nové inscenace se domnívají, že nahlédnutí na fenomén Marlene Dietrichové na pozadí turbulentního období dvacátého století pomůže divákům lépe pochopit současnou dobu i sebe samotné. „Bylo pro mě podstatné vybrat ty scény, kde jsem viděla, jak se tvoří mýtus,“ podotýká autorka.

V titulní roli se objevují hned tři herečky, studentky z Akademie múzických umění. „Je pro mě nesmírně důležité najít v sobě kousek té její svobody, abychom ho mohli divákovi předat,“ říká Marie Jančíková. „A má v sobě velký klid, který je těžké si ve dvaadvaceti letech navodit,“ přiznává další z představitelek Marlene Dietrichové Pavla Nevyhoštěná. „Což je vlastně i důvod, proč ji hrajeme všechny tři, protože jedna herečka by asi nebyla schopná obsáhnout všechny její stránky,“ doplnila Anežka Burdová.

Inscenace Být Marlene Dietrich se hraje před grottou – umělou jeskyní – v pražské Grébovce. Je součástí tamního letního divadelního festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...