Státní cenu za literaturu dostala Tučková, za překlad romanista Našinec

Nahrávám video

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Tučková připomněla, že je teprve třetí ženou, která Státní cenu za literaturu dostala. Podle ní to ukazuje, že nastoupila silná generace autorek, která dokáže oslovit veřejnost. Spisovatelka uvedla, že pro ni Bílá Voda hodně znamená, protože při psaní prošla dlouhodobým osobním hledáním. „V té knize se proplétá opravdu to osobní s tím veřejným, které se může týkat každého z nás,“ řekla.

Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena režisérce a vysokoškolské pedagožce Zoje Mikotové za rozvíjení osobité poetiky básnického divadla opřeného o pohyb, vtip a múzičnost a za umělecké a pedagogické úsilí propojovat svět neslyšících a slyšících. Mikotová při přebírání ceny vyzdvihla roli JAMU, kde se před 30 lety podařilo založit obor pro neslyšící. „Daří se to udržovat i dále, daří se hledat nové formy, ty které jsou potřebné a které mají význam jak pro děti a mládež, tak snad i pro divadlo, které mluví, i když nemluví,“ prohlásila.

Za hudbu si ocenění odnesl varhaník Karel Paukert. Porota mu cenu udělila za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, Paukert podle ní zvláště po svém odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno českého interpretačního a dramaturgického umění v Evropě i Americe.

In memoriam byl oceněn Schorm

V architektuře získal cenu Jiří Suchomel za průkopnictví v oblasti udržitelné architektury a za založení a dlouhodobé vedení a rozvíjení dnešní Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ocenění za výtvarné umění obdržel galerista Marek Pokorný, a to za významnou kritickou, kurátorskou a manažerskou činnost v oblasti současného umění, dále také za iniciativu při vzniku a rozvíjení progresivních kulturních institucí a platforem.

Za přínos v oblasti kinematografie a audiovize byla oceněna scenáristka a dramaturgyně Marcela Pittermannová, která podle poroty pozvedla tvorbu pro děti a mládež na mezinárodní a nadčasovou úroveň. In memoriam pak tuto cenu dostal filmový a divadelní režisér Evald Schorm za zásluhy v oblasti filmové tvorby, s přihlédnutím k tvorbě divadelní a operní, za příkladný celoživotní etický a občanský postoj a za pedagogické působení v oblasti filmu.

Baxa: Ceny ukazují konkurenceschopnost kultury

„Já jsem přesvědčen o tom, že předávání cen ministerstva kultury znovu ukazuje sílu, velkou schopnost a mezinárodní – v tom dobrém slova smyslu – srovnatelnost a konkurenceschopnost naší kultury,“ prohlásil při zahájení slavnostního večera ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na dlouhou tradici založenou už za první republiky v roce 1920 a přerušenou v roce 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...