Silnice umějí zahrát Beethovena i Happy Birthday

Každý řidič, který vjede na dálnici vedoucí do města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech, může zahrát Beethovenovu Devátou symfonii. Umožňuje to nově tamní vodorovné dopravní značení. Akustický efekt vyluzuje jinde ve světě i úryvky z Mozarta, anime seriálu i ruskou zlidovělou písničku.

Tóny z Deváté symfonie lze přesněji slyšet v délce téměř kilometru a půl na dálnici E84, v pravém pruhu do Fudžajry. Hudbu vytváří speciální drážky vozovky v kombinaci s rychle se otáčející pneumatikou auta. Ideální rychlost, aby melodie zněla přesně, je prý kolem sto kilometrů za hodinu.

„Hrající“ silniční značení vzniklo ve spolupráci místních úřadů a Akademie výtvarného umění ve Fudžajře, hlavním městě stejnojmenného emirátu na břehu Ománského zálivu. Ředitel akademie Ali Obaid Al Hefaiti věří, že „hudební silnice“ pomůže k šíření umění do běžného života.

Devátou symfonii složil německý komponista Ludwig van Beethoven jako svou poslední dokončenou před dvěma sty lety a patří k nejznámějším z děl klasické hudby. Rukopis symfonie byl v roce 2001 jako vůbec první notový záznam zařazen do programu Paměť světa, který založilo UNESCO na ochranu světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech.

Řidiči na E84 si mohou nechat z Deváté symfonie zahrát její nejznámější část, tedy závěrečnou Ódu na radost, mimo jiné hymnu Evropské unie. Al Hefaiti se domnívá, že jde o první takové ozvláštnění silniční bezpečnosti v arabských zemích. Volbu evropského skladatele přelomu osmnáctého a devatenáctého století vysvětlil tím, že své studenty vždy povzbuzuje k poznávání různých kultur.

Silniční atrakce vzbudila zájem a podle agentury AP řidiči při příjezdu do města zpomalují, aby si mohli hrající pásy vyzkoušet – ať už pro radost, jak slibuje slavná óda, nebo pro sociální sítě.

První v Dánsku

Ve světě se silnice poprvé „rozezpívala“ v polovině devadesátých let v Dánsku. Ve vesnici Gylling dva dánští umělci vytvořili, jak ho sami nazvali, „asfaltofon“. Hrál zatím jen arpeggio, tedy rozložený akord.

Z evropských silnic „zpívají“ ještě třeba ty maďarské. Vodicí čáry tam upozorní řidiče kupříkladu zhruba půlminutovým úryvkem z písně 67-es út (Silnice 67), a to na památku zesnulého zpěváka Lászlóa Bódiho.

Nápad na silniční povrch, který hraje hudbu, se docela zalíbil Japoncům, a v roce 2007 ho rozvinuli. Šlo prý o dílo náhody. Dělník totiž buldozerem jednou vyhloubil do silnice jisté zářezy, a když přes ně pak přejel, zjistil, že vytvářejí rozmanité tóny. Myšlenku poté dotáhl tým z ústavu průmyslového výzkumu na ostrově Hokkaidó. Vyvinul systém drážek vyrytých v určitých odstupech do povrchu silnice. V závislosti na tom, jak jsou tyto rýhy od sebe vzdálené, produkuje automobil pohybující se přes ně řadu vysokých či nízkých tónů, jež se skládají v požadovanou melodii.

Optimální rychlost pro dosažení správné melodie, mimo jiné japonského popového hitu, bylo tenkrát čtyřicet pět kilometrů za hodinu, a ani tak podle svědků nebylo vždy snadné kýženého tónu dosáhnout. „Musíte mít opravdu dobře zavřená okénka. Když pojedete příliš rychle, bude to znít jako zrychlené přehrávání, zatímco jízda kolem dvaceti kilometrů za hodinu zase znamená přehrávání zpomalené, z něhož se vám dělá skoro špatně,“ napsal jeden japonský blogger.

Podle informace z roku 2023 existuje v Japonsku na tři desítky hudebních silnic, hraje na nich třeba melodie z populární anime televizní série Šinseiki Evangelion, ovšem není třeba najíždět na vodicí čáry, „hraje“ přímo asfalt, a jde tedy spíš o turistickou atrakci.

V Indonésii naopak zpívající silnici postavili zejména z bezpečnostních důvodů, aby přitáhli pozornost řidičů a snížili nehodovost. Volba melodie v tomto kontextu působí trochu zvláštně – zpoza kol auta je možné slyšet narozeninový popěvek Happy Birthday To You.

Někdy píseň opotřebením už drhne

Ve Spojených státech vznikla první „hudební silnice“ v Lancasteru v roce 2008, vyhrávala část Rossiniho opery Vilém Tell. O šest let později se pod koly rozezněla i slavná Route 66 v úseku Tijeras v Novém Mexiku, aby projíždějící nabádala k dodržování správné rychlosti. Obnovení silnice není kvůli velké nákladnosti v plánu, tedy vlastenecká píseň America the Beautiful už čím dál tím víc drhne.

Novinkou je zpívající asfalt v Turecku – upozornění na blížící se krajnici ozvláštňuje Mozartovým Tureckým pochodem. Ministr dopravy Abdulkadir Uraloglu doporučuje k ideálnímu hudebnímu zážitku dodržovat rychlost kolem sto kilometrů v hodině. A vysvětlil, že pro umístění „hudebního“ dopravního značení jsou nejvhodnější silnice, kde není hustý provoz kamionů, ty totiž speciální povrch rychleji opotřebují.

Na ruských silnicích na bezpečnou jízdu upozorní Kalinka. Píseň dlouho považovaná za lidovou, ale ve skutečnosti napsaná hudebním skladatelem a literátem Ivanem Larionovem koncem devatenáctého století, je popularitou srovnatelná s Kaťušou. Po světě ji mimo jiné šířil soubor Alexandrovci.

Ne všichni jsou z tónů vyluzovaných silnicí nadšeni. V Nizozemsku museli speciální bezpečnostní pás odstranit, obyvatelé blízké vesnice si totiž stěžovali, že je neustálé vyhrávání přivádí k šílenství. Zvláště když si řidiči zkouší „přehrát“ hymnu provincie Frísko zrychleně. Úřady tak silniční produkci ukončily vzápětí po oficiálním otevření.

V Česku vodicí čáry zatím nic konkrétního „nezpívají“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 10 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 12 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
před 18 hhodinami

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.