Russell Crowe se vrací do Říma, tentokrát ale ne jako gladiátor. Do své filmografie přidal žánr hororu. Snímek Papežův vymítač, v němž hraje hlavní roli, je inspirován zápisky římskokatolického kněze Gabriela Amortha. Ten působil přes tři desetiletí ve Vatikánu jako exorcista.
Někteří údajnou posedlost zlými duchy považují za pouhou středověkou pověru. Mýtus, který lze snadno vysvětlit psychickými nebo psychiatrickými problémy. Otec Gabriele Amorth v rozhovoru pro BBC podotkl, že po lidech, kteří za ním přicházeli, žádal, aby si přinesli lékařský posudek.
„Pomoc u něj hledalo obrovské množství lidí a většinu z nich odkázal do péče lékaře nebo psychologa. Jejich trápení mělo logické vysvětlení. Ale byly i případy, které vysvětlit nedokázal,“ říká producent filmu Doug Belgrad.
Padesát tisíc vymítání
Amorth údajně provedl přes padesát tisíc vymítání ďábla. Své zkušenosti sepsal do knih, jež se staly bestsellery. Spíše než soubor strašidelných příběhů se autor pokusil nabídnout analýzu hrozeb, kterou by démoni jako ztělesnění zla mohli představovat.
„Je jedním z těch lidí, kteří fungují v rámci nějaké instituce, ale víceméně jednají sami za sebe – člověk, který narušuje zaběhlé představy a zpochybňuje status quo,“ říká o Amorthovi režisér Julius Avery. „To obdivuji. Po celou dobu svého působení ve funkci hlavního exorcisty Vatikánu byl velmi kontroverzní – nebál se hovořit otevřeně. Je to velmi zajímavý člověk.“
Rodák ze severní Itálie chtěl vstoupit do církve už jako sedmnáctiletý. Kněz, s nímž se tenkrát radil, mu ale doporučil, aby nejprve nasbíral životní zkušenosti. Amorth po vypuknutí druhé světové války nastoupil do italské armády, ale brzy přeběhl k partyzánům, aby bojoval proti fašistům. „To se zdá být pro jeho povahu typické. Zpochybňoval autority, instituce a bojoval za to, čemu věřil,“ poznamenal producent.
Po válce studoval práva, nicméně své poslání stále viděl v církvi – v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. O necelých třicet let později začal pomáhat hlavnímu vatikánskému exorcistovi, po jeho smrti se sám této funkce ujal. K vymítacím rituálům používal klasické pomůcky: křížky, svěcenou vodu a posvěcený olej, modlitební knížku a purpurový šátek, který uvázal postiženému kolem krku.
Crowe: Mnohým věcem nepřijdeme na kloub
„Na exorcismus a všechny věci kolem toho může mít každý názor, jaký chce. On ale veškeré své knihy napsal na základě vlastních zážitků,“ připomíná Russell Crowe.
Filmový příběh sleduje Amortha v době, kdy se snaží vyšetřit děsivou posedlost mladého chlapce. Nakonec však odhalí staletí staré spiknutí, které se Vatikán snažil utajit.
„Existuje mnoho věcí, kterým nedokážeme přijít na kloub. Můžeme si tedy cynicky myslet, že všemu, co se na světě děje, rozumíme. Ale pokud si to opravdu myslíme, klameme sami sebe,“ dodává Crowe k věrohodnosti Amorthových zápisků.
Ve filmu ztvárnil skutečně existující osobu už několikrát. Třeba biochemika a whistleblowera Jeffreyho Wiganda v dramatu Insider: Muž, který věděl příliš mnoho nebo matematika Johna Forbese Nashe ve filmu Čistá duše. Za herecký výkon v obou snímcích byl nominován na Oscara, sošku ale zatím obdržel jen jednu, za svou asi nejslavnější roli – Gladiátora.
Na nabídku zahrát si v Papežově vymítači kývnul podle svých slov i proto, že nikdy nehrál hlavní roli v hororovém filmu. Nicméně tento žánr jako divák prý nemá příliš v oblibě.
Vymítač ďábla vyvolával v divácích zvracení, stal se přesto fenoménem
Téma exorcismu je v kinematografii poměrně vděčným námětem. Fenomén z této praktiky udělal horor Vymítač ďábla, od jehož premiéry uplynulo letos půlstoletí.
Snímek ve své době vyvolal značné kontroverze. Diváci kvůli jeho brutalitě v kině omdlévali i zvraceli. Jeho úspěch však spustil lavinu filmů i seriálů s obdobnou tematikou, ať už těch vážně míněných, nebo parodií.
Papežův vymítač se dostane do amerických kin 14. dubna, v českých biografech se už promítá. Otec Gabriele Amorth se premiéry nedožil, zemřel v roce 2016 ve věku 91 let.
