Recenze: Výmluvné „hřmění barevných skvrn“ Otakara Slavíka

Výstava Ohlédnutí, jíž se Galerie umění Karlovy Vary vrací k tvorbě Otakara Slavíka, nabízí neotřelý pohled na dílo umělce, který navzdory těžké době dokázal nejen tvořit, ale i žít naprosto svobodně.

Neměl to totiž Otakar Slavík (1931–2010) skutečně příliš snadné – jako člověk, který nehodlal tancovat podle rudé píšťalky, musel dříve nebo později narazit. Problémy přitom měl i před podpisem Charty 77.

Slavík – podobně jako básníci Jiří Gruša, Jiří Pištora a Petr Kabeš rodák z Pardubic – se po ukončení studií v roce 1955 neživil uměním, ale pracoval jako „kulisák a nádeník“. Nebyl tak závislý na různých komisích, zakázkách, kamarádíčkování a podobně, naprosto svobodný byl i v tvorbě. Relativně příjemná existence, kterou by mohl jiným přístupem získat, mu zjevně za „oběť“ svobody nestála.

Napříč časem

Karlovarská galerie názvem výstavy – Ohlédnutí – jednak naznačuje, že se nejedná o velkou retrospektivu, jednak se odkazuje na výstavu, jež proběhla v pobočce Galerie umění Karlovy Vary v nedalekém Ostrově nad Ohří. Výstavu, tehdy Slavíkovu čtvrtou samostatnou a první mimopražskou – a jistě tedy důležitou. Některé tehdy vystavené obrazy jsou k vidění i na aktuální výstavě.

Kurátorům výstavy, umělcově ženě Duně Slavíkově a Janu Samcovi, patří velká chvála za celkovou koncepci, kdy se rozhodli rezignovat na obvyklou (a vlastně pohodlnou) chronologickou prezentaci a Slavíkovo dílo pojali v jakýchsi segmentech, jdoucích napříč časem, ovšem vždy vnitřně i vnějškově provázaných.

Vedle sebe tak například visí obrazy z roku 1970 a 2009, a přestože se samozřejmě umělec vyvíjel, vnitřní kontinuita je stále přítomná. Daná je především Slavíkovým zájmem o umělecké ztvárnění existenciálních pocitů, jakkoli to může znít obecně a jako klišé.

Úvodem vidíme olej Ohře u Počedělic z padesátých let, nahozenou krajinnou impresi, v níž ale cítíme náznak dalšího zájmu a vývoje. Totiž moment barevné hmoty. Stejně jako u dalšího obrazu, Baletky z poloviny padesátých let, kdy je opět spíše než na faktické, popisné znázornění kladen důraz na práci s barvou a dynamiku výrazu.

Tři další obrazy poloviny šedesátých let – Akt (Ležící), Stojící a Svlékající se –  prozrazují vyrovnávání se s informelem, vidíme již charakteristické znaky Slavíkovy tvorby: abstrahování figury, „pointilisticky“ tvořené většími či menšími body až kruhy, pokračující a nikdy nepolevující akcent na barvu jako takovou coby nositele výrazu. A také torzovitost Slavíkových postav.

Skrze figuru

Postava vůbec se stává ústředním tématem Slavíkových obrazů, právě skrze ni se vyjadřuje. A je zcela jedno, že to někdy není postava lidská, jako v obraze Zlatá slepice z roku 1979, kde opět vidíme silně abstrahovanou figuru (ostatně s trochou dobré vůle u ní můžeme vidět i „lidskou“ hlavu) a důraz na barvu.

A pro potvrzení provázanosti hned další obraz, Figura z roku 1978, nabízí na červeném pozadí „rozpadlou“ figuru malovanou razantními údery štětce – stejně jako u Zátiší II (Zelená noha) z roku 2008, kdy doslova cítíme barvu jako hmotu. A to i barvu jaksi nepřiznanou, v podmalbě. Tu ostatně najdeme v podstatě na všech vystavených obrazech, a ať již v pozadí, či ve figuře, vždy skvěle funguje, malba tím dostává jistý nervní rozměr.

Provazochodec nad smrtí a dobou

Zajímavá je řada obrazů spojených motivem provazochodce, v názvech různě variovaným. Tato díla, jež vznikala převážně v letech po vynucené emigraci do Rakouska v roce 1980, jsou, jak napsal v témže roce Ivan Martin Jirous, „obrazy smrti“, a provazolezec na nich „jako banální existenciální podobenství. Prosté, aby mohlo poukazovat přímo, bez složitých symbolických vrstev“.

A tak vidíme olej Velký provazochodec (1984/1986), kdy je vlastní figura opět spíše jen tušená, výrazně existenciální. Se sousedními obrazy je přitom spojuje motiv „provazu“, jakési dělící linie řezající prostor. Jirous k cyklu provazochodců ještě poznamenal, že Slavík „zůstává malířem direktního přístupu ke skutečnosti. Malířem vizuálního šoku“. A také, že jeho obrazy jsou „hřmění barevných skvrn“. Slova, jež lze přitom vztáhnout nejen na zmíněný cyklus.

Z výstavy Otakar Slavík: Ohlédnutí (Galerie umění Karlovy Vary)
Zdroj: Galerie umění Karlovy Vary

Již byla zmíněna Slavíkova neochota podřídit se dobovým tancům, uměleckým, ale i politickým. V Karlových Varech je to obé řečeno dosti jasně, druhé pak i explicitně obrazem Ohni koleno a hřbet z let 1977 a 1978. Na něm umělec opět pracuje s figurou, podanou s maximální mírou abstrakce spíše jen barevnými plochami výrazné černé, ale i temně zelené na valérovaném bílém pozadí. Obraz naprosto výmluvný.

A výmluvná je i celá skvělá výstava, jež je v Galerii umění Karlovy Vary k vidění do 23. června a jež je provázena stejně výtečným katalogem. Mimochodem, pokud byste se rozhodli k milému výletu, galerie nabízí i stálou expozici k výročí republiky s mnoha překvapivými díly.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 5 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 18 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
včera v 00:14

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
28. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026
Načítání...