Recenze: Řeka Lenky Dusilové unáší mimo břehy současné produkce

Zpěvačka Lenka Dusilová svým aktuálním albem Řeka potvrzuje nejen své nezpochybnitelné místo v naší pop music, ale především správnost nastoupené cesty.

Zní to jako otřepaná fráze, nicméně pro Dusilovou platí bez jakýchkoli pachutí: s každým dalším albem – to nejnovější je v pořadí deváté – zraje skutečně jako ono příslovečné víno. Od jejího sólového debutu přitom uběhlo dlouhých dvacet let, mohlo by se tedy zdát, že to není zase tak bohatá bilance, ovšem Dusilová nás naštěstí nezahrnuje hudbou, již by neměla skutečně zažitou, za níž by si nestála. Ostatně za svou jedinečnou tvorbu získala už i řadu ocenění.

Bez hluchých míst

Název alba Dusilová vysvětluje takto: „Jmenuje se jednoduše Řeka, protože metaforicky odráží různorodou dynamiku a vlastnosti systému, který je ovlivňován svým okolím – terénem, počasím a přirozenými i nepřirozenými ději v krajině. Tímto je každá 'řeka' jedinečná.“

Pomiňme názvovou shodu se Springsteenovým dvojalbem, spíš můžeme zmínit Hérakleitova slova o řece, do které člověk dvakrát nevstoupí – jistě by je, a to nejen nejnovější deskou, ale celou svou tvorbou, podepsala i Lenka Dusilová. Ta je autorkou hudby ke všem deseti písním, na řadě textů se podílela.

Řeka
Zdroj: Animal Music

Přestože jsou všechny písně spíše delší (nejkratší má čtyři minuty, nejdelší ale rovných čtrnáct), zpěvačce i muzikantům se daří držet napětí. Nenarazíme na hluchá místa, tápání, vycpávky. Zároveň delší stopáž umožňuje práci s hudebními plochami, ostatně hned tři písně jsou v podstatě instrumentální. Což, vzhledem k tomu, že je Dusilová primárně zpěvačka, dokazuje jednak její autorskou odvahu a vyzrálost, ale i ochotu zříci se v zájmu vyznění svého zpěvu.

Promyšlená hudba

Již úvodní Białe konie jsou toho jasným důkazem: zpěv přichází až po minutě úvodní instrumentální plochy a pak slyšíme polštinu. V té totiž text napsala violoncellistka Dorota Barová – a není to poprvé, co Dusilová zpívá řečí našich sousedů.

Hned druhá skladba, Vojsko, je jednou z instrumentálek, byť v ní pár slov sice zazní, jsou však smíchána tak, aby pozbyla určitý sémantický obsah. Náladotvorné je jistě zapojení basklarinetu Marcela Bárty a kontrabasu Jiřího Slavíka, oba jsou přitom uznávanými jazzmany – výběr hudebníků je další aspekt.

Slyšíme totiž nástroje v populární hudbě ne zcela běžné, celestu, skleněnou harmoniku, kalimbu a další. A když už byla řeč o jazzových hráčích, v písni Řeka obsazení posílil celý jazzový Concept Art Orchestra, vedený Štěpánkou Balcarovou – a rozhodně se nejedná o nějaké hledání neobvyklého, ale o promyšlenou integraci dalších zvukových prvků. Stejně jako jsou jimi třeba „zvukové krajiny“ producenta Aid Kida.

Texty, s nimiž rezonuje

Samostatnou pochvalu si zaslouží práce s textem, nezřídka ale i s verši, kdy se Dusilové výtečně daří najít vždy adekvátní jak hudební, tak interpretační polohu – a to si v minulosti vybírala básně, které se nezhudebňovaly zrovna snadno. To byl třeba případ Victora Segalena, ale i dalších.

Zároveň ne vždy šla po známých, a tedy zaručených jménech, ale po textu a po tom, jak s ním resonuje. Sympatické je, že sahá často po básnících současných, žijících, jakým je na novém albu – a není to poprvé – Bogdan Trojak. 

Již to bylo řečeno, ale závěrem se sluší připomenout: Lenka Dusilová svou novinkou přišla s albem, jež výrazně vyčnívá nad naší současnou produkcí, albem, jež odmění nebývalým zážitkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...