Recenze: Když srdce člověka nakonec předběhne

Jímavá, poněkud obstarožně se tvářící, přesto až nečekaně ostrá kniha o lásce. Nový čas, novela dánské autorky Idy Jessenové, neohromí záplavou slov ani velkým vyprávěním. Její stylistická střídmost přesto literárně zasáhne vždy přesně: emotivní, nesentimentální kniha inspirovaná tradičním severským vyprávěním, na jaké jsme téměř sami zapomněli.

Nový čas byl odměněn Cenou Karen Blixenové a Cenou dánského veřejnoprávního rozhlasu za nejlepší román roku 2015. Důvodem ke čtení ale nemusí být vůbec žádné ceny.

Byla to vůbec láska?

Základní rámec vyprávění tvoří příběh maloměstské učitelky Lilly Baggeové, jež v roce 1904, získala po škole místo zapadlém Thyregodu – a nyní po dvaceti letech bilancuje. Kulisami se stalo prostředí nehostinného středního Jutska, mimochodem autorčina rodného kraje, kde vládnou prudké větry a krutý mráz a místy až magicky vypjaté přízraky přírody, nebýt uprostřed vřesoviště oněch všudypřítomných ptáků a za ploty domů třeba zajíců a slepic.

Po několika úsečných řádcích prvních stran počíná příběh ve chvíli, kdy Lyllin o dvacet let starší manžel Vigand Bagge, místní vážený lékař, s nímž prožila dlouhá dvě desetiletí, náhle umírá. Charakterově odtažitý, přímý až krutý choť, jenž ve své závěti odmítá církevní obřad, vytvořil pro svou manželku svět, jakým žilo jistě i mnoho jiných žen. Muž udával směr, rytmus i nasazení.

Dvacáté století ale přineslo vedle války také elektřinu i volební právo ženám. Bezdětná Lilly, která se ohlíží za svým životem, v němž zlomy přicházely fatálně, přesto jaksi neočekávatelně, zvolna zjišťuje, že stojí před zásadním rozhodnutím, na něž nebyla připravena. Její nenaplněné touhy, zdánlivě ztracené v řece vzpomínek, se náhle objevují zpátky v okamžiku, kdy se jí do dveří pomalu vkrádá osamělost. Byla to vůbec láska? Zjištění, že smrt blízkého, dokonce i nejbližšího, totiž manžela, může být i úleva, zní až nekřesťansky.

Žena v poryvech času

Ústřední dvojici Lilly a Viganda rozhojňuje autorka o několik postav – lidé toho kraje, kam učitelka Lilly přijíždí, jsou povšechně různí, od podivínů přes hluchoněmé sestry až po dobrosrdečné sedláky či rázovité obchodníky. Není to ale jen prázdné figurkaření, Spisovatelka Jessenová dokáže zachytit vedle bizarnosti i postavy stojící na průsečíku času. Takovou je například mladičký fotograf Carl nebo starosta Peder, jenž se stane téměř buditelskou postavou místní knihovny. Podpora, které se Lilly od něj dostává, rovněž nezní falešně.

V příběhu Lilly je cosi nostalgického, zároveň ale prostého, někde široce rozprostřeného mezi Karen Blixenovou a Hansem Christianem Andersenem. Nejblíže má ale Jessenová k excentrickému spisovateli Hermanu Bangovi, jehož román U cesty vyšel Odeonu v roce 1977. Také v něm sledujeme příběh životem zklamané ženy z konce 19. století, laděný subtilně, melancholicky…

To velké vyprávění ale má za sebou především nekonečnou krajinu, transcendentno i věčné pokoušení Boha, vlastní snad nejlépe filozofu Sørenu Kierkegaardovi, vnímanému jako předchůdci existencialismu.

Severská síla tradice lidi na jedné straně spoutává, na straně druhé jim ale umožňuje prožívat věci v její celistvosti, s pevným rámcem a ve společenské sounáležitosti. Leitmotivem knihy je zejména snaha Lilly vymanit se, dokázat být sama sebou, emancipovat se od úzkoprsosti prostředí, kde jezdit na kole, natož mít auto – především jako žena – vypadá dosti extravagantně. To vyznívá nezakrytě feministicky.

Když už se ale zdá být na spadnutí Lillyina nezbytná oběť jejímu osudu a maloměstu, objeví se někdo, kdo se dokáže zmocnit jejího srdce. „Nový čas“ se promění v možnost, jíž se Lilly chopí. Neboť, parafrázujeme-li autorku, srdce člověka – natož ženu – vždy předběhne. Horší by bylo, kdyby ho jen doběhlo.

Ida Jessenová: Nový čas (En ny tid). V překladu Heleny Březinové vydalo nakladatelství Paseka, Praha 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...