Považovat Murakamiho za nejaponského autora by bylo povrchní, domnívá se překladatel jeho knih

Ke čtenářům se dostává už dvacátý překlad románu Harukiho Murakamiho. Kniha Tancuj, tancuj, tancuj je volným pokračováním autorova bestselleru Hon na ovci. Stejně jako většinu ostatních titulů ji přeložil japanolog Tomáš Jurkovič. O tvorbě opakovaného favorita na Nobelovu cenu za literaturu mluvil v rozhovoru pro Události v kultuře.

Murakamiho nejznámější román Norské dřevo má název podle písně od Beatles, kniha Tancuj, tancuj, tancuj se jmenuje podle skladby The Beach Boys. „Murakami si z písně vypůjčil ústřední motto. Protagonista také musí v obrazném smyslu protancovat svými problémy až k jejich úspěšnému vyřešení,“ upozorňuje na spojitost s populární hudbou Tomáš Jurkovič.

Nesmíření s historií

Zmiňované Norské dřevo bylo před devíti lety prvním Jurkovičovým překladem Murakamiho knihy. Od té doby je podepsán téměř pod všemi překlady tohoto autora. Postupně si poupravil názor na spisovatele známého zdaleka ne jen v Japonsku.

„Pro mě byl úžasný objev se propracovat od povrchního vidění ve stylu ‚to je ale nejaponský autor, vždyť on tam vlastně nemá pomalu jiné než západní reálie‘ k opačnému zjištění, že je to autor velice spjatý s Japonskem poslední čtvrtiny dvacátého století,“ přiznává Jurkovič.

„Velice prožíval studentské bouře v roce 1969, po kterých následovalo cosi na způsob normalizace, s čímž se nikdy nesmířil a ve svých románech to neustále řešil. Tancuj, tancuj, tancuj je první vlaštovkou, kde protagonista i autor to svoje trauma vyřešili a překonali úspěšně,“ srovnává.

Opakuje se, ale má proč

Naopak se podle něho příliš nemění Murakamiho styl a jazyk. Překladová novinka vyšla v originále už na konci osmdesátých let. „Jediné, co se změnilo, že člověk při překládání v dnešní době řeší v případě románu z roku 1988 už vlastně historické reálie. Nemáte tam internet, e-maily, zato pevné linky a podobné, dneska už muzeální záležitosti,“ poznamenává Jurkovič.

Prvotinou se Murakami představil čtenářům před více než čtyřmi dekádami. Od té doby nepřestává psát. „Určité vzorce se mu v románech opakují, to je bez debaty,“ připouští Jurkovič.

„Dalo by se na jejich obranu podotknout, že ani historická situace, o kterou autorovi jde, to jest nedořešená koloniální a válečná minulost Japonska, jako téma nezmizelo a autor se k němu prostě vrací,“ dodal.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...