Považovat Murakamiho za nejaponského autora by bylo povrchní, domnívá se překladatel jeho knih

Ke čtenářům se dostává už dvacátý překlad románu Harukiho Murakamiho. Kniha Tancuj, tancuj, tancuj je volným pokračováním autorova bestselleru Hon na ovci. Stejně jako většinu ostatních titulů ji přeložil japanolog Tomáš Jurkovič. O tvorbě opakovaného favorita na Nobelovu cenu za literaturu mluvil v rozhovoru pro Události v kultuře.

Murakamiho nejznámější román Norské dřevo má název podle písně od Beatles, kniha Tancuj, tancuj, tancuj se jmenuje podle skladby The Beach Boys. „Murakami si z písně vypůjčil ústřední motto. Protagonista také musí v obrazném smyslu protancovat svými problémy až k jejich úspěšnému vyřešení,“ upozorňuje na spojitost s populární hudbou Tomáš Jurkovič.

Nesmíření s historií

Zmiňované Norské dřevo bylo před devíti lety prvním Jurkovičovým překladem Murakamiho knihy. Od té doby je podepsán téměř pod všemi překlady tohoto autora. Postupně si poupravil názor na spisovatele známého zdaleka ne jen v Japonsku.

„Pro mě byl úžasný objev se propracovat od povrchního vidění ve stylu ‚to je ale nejaponský autor, vždyť on tam vlastně nemá pomalu jiné než západní reálie‘ k opačnému zjištění, že je to autor velice spjatý s Japonskem poslední čtvrtiny dvacátého století,“ přiznává Jurkovič.

„Velice prožíval studentské bouře v roce 1969, po kterých následovalo cosi na způsob normalizace, s čímž se nikdy nesmířil a ve svých románech to neustále řešil. Tancuj, tancuj, tancuj je první vlaštovkou, kde protagonista i autor to svoje trauma vyřešili a překonali úspěšně,“ srovnává.

Opakuje se, ale má proč

Naopak se podle něho příliš nemění Murakamiho styl a jazyk. Překladová novinka vyšla v originále už na konci osmdesátých let. „Jediné, co se změnilo, že člověk při překládání v dnešní době řeší v případě románu z roku 1988 už vlastně historické reálie. Nemáte tam internet, e-maily, zato pevné linky a podobné, dneska už muzeální záležitosti,“ poznamenává Jurkovič.

Prvotinou se Murakami představil čtenářům před více než čtyřmi dekádami. Od té doby nepřestává psát. „Určité vzorce se mu v románech opakují, to je bez debaty,“ připouští Jurkovič.

„Dalo by se na jejich obranu podotknout, že ani historická situace, o kterou autorovi jde, to jest nedořešená koloniální a válečná minulost Japonska, jako téma nezmizelo a autor se k němu prostě vrací,“ dodal.

Nahrávám video
Tomáš Jurkovič: Murakami se opakuje, ale má důvod
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 3 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 15 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 23 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
28. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026
Načítání...