Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Nahrávám video

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.

Povídkami přispělo do knihy sedmnáct autorů z obou stran hranice – z té české například Ondřej Neff. Sousedé zase ukazují, že polská fantastika není jen Stanislaw Lem a Andrzej Sapkowski. „Pro mě byl ten úkol jednoduchý: měl jsem vybrat takovou skupinu polských Avengers,“ říká Ćwiek, který antologii sestavoval.

A přispěl do ní i titulní povídkou. Zasadil ji do světa, v němž je možné si najmout člověka a okamžitě ho k sobě teleportovat. Hlavním hrdinou je fotograf, kterého má na vodítku narcistní ministr. „Tento fotograf se zaplete do vážného politicko-gangsterského dobrodružství,“ prozradil autor.

Druhý editor antologie Kyša, píšící pod jménem František Kotleta, zase vyslal na poslední misi bývalé agenty Státní bezpečnosti. Poprat se musí s démonem, jehož v osmdesátých letech vyvolal psychotronik Zdeněk Rejdák. „Se současnou politickou situací to nemá nic společného,“ ujišťuje Kyša.

Poláci jsou temnější, Češi humornější

Připomíná, že polská fantastika byla pro tu českou inspirací. Sám na polských autorech vyrůstal. Jeho knihy se teď v sousední zemi prodávají dobře, říká. „Vidím, jak je fantastika v Polsku kvalitní, a v Česku ji asi jako kdekoliv jinde válcuje produkce amerických spisovatelů. Takže jsme si řekli: ‚Pojďme si navzájem pomoct,‘“ uvedl k nápadu představit českou a polskou fantastickou tvorbu dohromady.

U fantastiky z těchto dvou zemí se najdou rozdíly. „Ty povídky jsou podobné, ale zároveň je trochu vidět, že polský naturel je spíše o něčem hlubším, temnějším, noirovějším. Zatímco Češi prostě dělají humory ve stylu Limonádového Joea,“ srovnává Kyša. „Češi hodně čtou žánrovou literaturu. Proto je to pro nás důležité, aby poznali i polskou literaturu tohoto žánru, která je hodně silná a hodně zajímavá,“ dodává Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.

Doufá, že polští autoři z antologie by mohli do Česka zavítat v rámci literárních festivalů či autorských čtení. Poslední výstřel tak posledním být nemá, spíše startovacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...