Poslední momenty tradiční střední Evropy. Fotograf zachytil mizející svět

Proměny venkova za posledních padesát let zachytil na svých snímcích Péter Korniss. Jeho celoživotní téma mu vyneslo Pulitzerovu cenu nebo druhé místo na World Press Photo. Maďarský fotograf, který loni oslavil osmdesátiny, zachytil minulost i současnou podobu tradičního života ve střední Evropě. Jeho výstava v prostoru pražské Staroměstské radnice nese název Touha po věčnosti.

Fotograf v Praze představuje své celoživotní dílo, díky němuž se tradiční maďarský, slovenský, rumunský, český i polský venkov dočkal alespoň fotografické věčnosti. Korniss upozorňuje, že všechno vlastně začalo v roce 1967 v tančírně transylvánské vesnice Szék, která kdysi ležela v maďarském, dnes rumunském teritoriu. Tam prý prožil osudový okamžik, když si uvědomil, že je právě svědkem posledních momentů odcházejícího světa. 

„Věděl jsem, že to, na co se dívám, je už včerejšek. Můj cíl byl jasný: uchovat to,“ popsal svůj tehdejší pocit. U tématu tradičního života na venkově pak zůstal následujících padesát let. Fotografoval lidi při práci, během oslav nebo při běžných domácích činnostech.

Neustálá migrace

Systematicky se věnoval také psychosociálnímu jevu, který se teprve měl stát jedním z důležitých rysů života postkomunistických zemí Evropy, takzvaným hostujícím dělníkům neboli gastarbeiterům.

Korniss léta fotografoval obrazový příběh maďarského venkovana, který podobně jako čtvrt milionu dalších jeho rodáků týden co týden odjížděl ze své vsi za prací do hlavního města, aby se na víkend zase vrátil domů, potěšil se s rodinou, polem a zahradou, zahrál si karty v místní hospodě, a potom zase odjel žít v městské ubytovně či maringotce, až nakonec dochází k poznání, že doma se vlastně necítí tam ani tam.

Nahrávám video

Stejné pocity vykořenění mají v současnosti podle Kornisse také Češi, kteří přes týden pracují v Německu či Rakousku, nebo Poláci pracující přes týden naopak zase v České republice, anebo Ukrajinci pravidelně se vracející na svátky, ale i na sezonní zemědělské práce domů k rodinám z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa. Neustálá migrace se dnes stala průvodním jevem života Evropy, míní fotograf.

Výstava je rozdělena do pěti částí, hlavním kritériem je čas. První část Minulost je z 50. a 60. let, kdy Korniss nalézal tradiční nedotčené oblasti, druhá část Migrace mezi venkovem a městem zachycuje život gastarbeiterů, třetí se věnuje politicko-společenské proměně v letech 1989 až 2017 a poslední dvě tradicím a současnému životu vesničanů.

Do Česka jezdí Korniss 20 let jako člen poroty Czech Press Photo

Korniss je držitel maďarského titulu Národní umělec, Kossuthovy ceny či Pulitzerovy ceny. Byl také členem mezinárodních porot světových soutěží World Press Photo a Pictures of the Year. Do České republiky přijížděl 20 let jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo. Jako jedinému z porotců mu byla udělena zvláštní pocta – Czech Press Photo Award za mimořádný přínos české a slovenské fotografii.

„Dnes fotí každý. Vezmete si svůj mobil a jenom klikáte. Fotografování už nevyžaduje tolik dovedností jako dřív. Myslím si, že důraz se teď klade na to, co chcete snímkem vyjádřit a jaké jsou vaše myšlenky. Hodně záleží na osobnosti fotografa a jeho důvěryhodnosti,“ uvažuje fotograf. Výstava Touha po věčnosti bude přístupná do 28. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...