Pochyboval o sobě i čase. Museum Kampa připomíná tvorbu Zbyňka Sekala

Nahrávám video

Výtvarník Zbyněk Sekal by letos oslavil sto let. Pražské Museum Kampa k tomuto výročí uspořádalo výstavu mapující zejména Sekalovu tvorbu před odchodem do exilu. K vidění jsou malby, sochy, proslulé skládané obrazy, ale i knižní obálky. Podle kurátorky Ilony Víchové se jen málokomu podařilo docílit tak soustředěné výpovědi o základních hodnotách lidského bytí jako právě Sekalovi.

Zbyňku Sekalovi bylo teprve osmnáct let, když ho gestapo zatklo za ilegální činnost ve skupině komunistické mládeže. Několik let byl vězněn v koncentračním táboře. Domů se vrátil až po osvobození v roce 1945.

„Přežil pouze zázrakem, a to díky pomoci spoluvězňů, kteří ho navrhli, aby se stal písařem, skriptorem, který zapisoval jména obětí a kolikrát i důvod smrti. Trpěl výčitkami, měl špatné svědomí a v podstatě ho to nahlodávalo natolik, že začal pochybovat o sobě samém,“ uvedla kurátorka Ilona Víchová.

Pochybnosti a hrůzné zkušenosti se promítaly do jeho tvorby, snažil se v ní objevit vlastní autenticitu. Jeho celoživotním tématem byla také lidská pomíjivost a plynutí času.

Schránky s minulostí

Vedle děl vypovídá na výstavě o Zbyňkovi Sekalovi i třeba korespondence, kterou si vyměňoval se svým přítelem, také výtvarníkem Mikulášem Medkem. „Zbyněk Sekal v jednom rozhovoru zmínil, že tak dobře jako Mikuláš Medek stejně malovat nemůže, a byl to takový mezník, kdy přestal malovat klasicky na plátno a začal se věnovat sochařské práci,“ podotýká kurátorka.

Kromě soch vytvářel takzvané skládané obrazy a po emigraci do Vídně také schránky, do kterých umisťoval nalezené předměty. „S velkým respektem přistupoval k minulosti a starým příběhům ze starého života,“ poznamenává kurátorka. Na schránkách pracoval Medek i během devadesátých let, téměř až do své smrti. Od ní letos v únoru uplynulo čtvrtstoletí.

Práce Zbyňka Sekala vystavuje Museum Kampa do začátku července. Do stejného data je na Kampě vystaven projekt, jímž sklářský výtvarník Rony Plesl zastupoval loni Česko na benátském bienále. Dílo Stromy rostou do nebe tvoří tři monolity z čirého křišťálu s otiskem kůry starého dubu. Instalace představuje imaginární cestu, na níž vyvstávají podstaty lidské existence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...