Památník národního písemnictví se změnil v Muzeum literatury. Chce být moderní, ne „konzerva“

Památník národního písemnictví změnil název i působiště. Jako Muzeum literatury se nově veřejnosti otevírá v Petschkově vile v pražské Bubenči, někdejším čínském velvyslanectví. Nové místo hledala instituce od devadesátých let, kdy se do Strahovského kláštera, kde byl dosud památník umístěn, vrátil řád premonstrátů. Podle ředitele Zdeňka Freislebena navíc slovo „památník“ evokuje cosi zakonzervovaného, čímž instituce rozhodně nechce být. Nové expozice znamenají tedy mimo jiné posun od historických prostor Strahovského kláštera do „současného světa“. Představují téměř tisícovku exponátů v deseti sálech.

„Po sedmdesáti letech měníme určitou koncepci své činnosti. Nemyslím, že bychom přestali být památníkem národního písemnictví, ale již v minulosti jsme pro zahraničí vystupovali jako muzeum české literatury, a usoudili jsme, že by bylo vhodné, abychom to zakotvili i do názvu nového muzea,“ vysvětlil Zdeněk Freisleben.

Památník národního písemnictví (PNP) vznikl v padesátých letech, kdy byl založen Památník národní kultury. Převzal Strahovský klášter, včetně knihovny a knihovnických fondů, poté, co jej komunistickou mocí byli donuceni opustit premonstráti. V restitucích byl klášter řádu vrácen. „Památník se ocitl v roli, kdy byl postupně bez svých expozic a de facto bezdomovcem,“ uvedl Freisleben.

Vila bankéřů i čínského velvyslanectví

Začalo hledání samostatného působiště, ať už postavením nového muzea, nebo úpravou už existujících prostor. Volba nakonec padla na klasicistní vilu v Pelléově ulici. Poslední soukromí majitelé domu patřili k židovské bankéřské a podnikatelské rodině Petschků.

S jejím jménem je spojen i nechvalně proslulý Petschkův palác, který sloužil za druhé světové války gestapu. Petschkové opustili Československo ještě před nástupem nacismu. Vila v Pelléově ulici se po válce stala majetkem státu, užívalo ji velvyslanectví Čínské lidové republiky.

Strahovský klášter
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

O převodu objektu rozhodla vláda v roce 2005 a o rok později ještě přidala blízký dům v Pelléově ulici. Zahájení rekonstrukce Petschkovy vily ale oddalovaly soudní spory, na objekt si dělala nároky i Praha. Opravy začaly v roce 2017. Otevírá se o několik let později, než se plánovalo, práce zdržely mimo jiné problémy se statikou domu. Rekonstrukce stála podle ředitele 320 milionů korun.

Literatura vzniká ze vztahu

Součástí muzea je kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště a rozsáhlá zahrada. Do 23. října bude vstup do muzea volný a nabídne pořady pro dospělé i děti.

Nová stálá expozice Rozečtený svět představuje sbírku Muzea literatury v deseti tematicky zaměřených výstavách. Nemá žádnou konkrétní vyprávěcí linii.

„Smyslem je ukázat, že literatura vzniká ze vztahu,“ uvedl kurátor Lukáš Prokop. Ať už vztahu mezi lidmi, kteří se ovlivňují, či třeba literatury a výtvarného umění. „Návštěvníci zde najdou vše z posledních dvou set let,“ shrnul.

Jednotlivé části se věnují osobnosti a tvorbě Karla Hynka Máchy, Otokaru Březinovi, poetismu, solitérům, jako byl Josef Váchal, nebo druhé polovině dvacátého století a vlivu politických okolností na literaturu. Kromě českých autorů zmiňují výstavy i tvůrce německé či židovské, kteří jsou součástí české literatury. Expozice se bude obměňovat, aby ukázala celou šíři sbírek. 

Rukopisy i QR kódy

Literaturu expozice představuje ukázkami rukopisů, knih, filmových adaptací, videoartem, zvukovými nahrávkami i výtvarnými díly. Základním orientačním prvkem v expozici je QR kód ke každému exponátu, jímž návštěvník vstupuje do on-line katalogu. 

Nahrávám video

„Dostali jsme se do současného světa. Prostory Strahovského kláštera byly v nadsázce muzejní, ve smyslu konzervativní. My jsme chtěli ukázat, že Památník národního písemnictví není konzervativní, ale moderní muzejní instituce,“ dodává Freisleben. Jeden z prostorů je vyhrazen také krátkodobým výstavám, aktuálně si tu lze prohlédnout tituly ze soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2021. V plánu je výstava o překladech.

Sbírky PNP čítají na sedm milionů archiválií. Dělí se do čtyř oddělení, které zahrnují výtvarné umění, knihy, písemnosti a tisky a exlibris. Součástí PNP je také Letohrádek Hvězda, Malá vila v Pelléově ulici, Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov a Centrální depozitář v Litoměřicích. Některé často používané fondy budou moci badatelé a odborníci studovat i v Petschkově vile, sloužit by měla ale zejména veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...