Národní galerie prozatím nezíská do svých sbírek deskový obraz s námětem zvěstování Páně, který podle odborníků stvořil Mistr vyšebrodského oltáře. Její jednání s Nadačním fondem Richarda Fuxy, který obraz vlastní, selhalo. Středověké dílo proto půjde do dražby, oznámila mluvčí fondu Pavlína Stránská.
Nadační fond má povolení k trvalému vývozu obrazu připisovaného Mistru vyšebrodského oltáře do zahraničí, takže ho v dražbě, která má proběhnout do konce roku, může prodat i sběratelům či investorům z jiných zemí. Ve sbírce Národní galerie zřejmě nebude – přinejmenším ne před aukcí.
„Kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě,“ řekla mluvčí fondu ke krachu rozhovorů s Národní galerií. Ta byla ochotná za obraz dát 65 milionů korun, na jaře jej chtěla představit veřejnosti. Historik Jan Royt letos na jaře uvedl, že je to výjimečné dílo a stát by ho měl koupit za jakoukoli cenu.
Stát by se mohl zapojit do dražby
Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury dala najevo, že i přesto, že majitel obrazu připravuje dražbu, může jej nakonec koupit stát. Ministerstvo sice nevyhovělo návrhu památkářů na vyhlášení obrazu kulturní památkou, ale to bylo podle Hrušové proto, aby neodradilo další vlastníky významných děl.
Míní, že kdyby byl každý takový obraz po dovezení do Česka prohlášen za památku, způsobilo by to, že „významné předměty kulturní hodnoty by nebyly na území republiky dováženy a tímto zásahem by byl fakticky zničen trh s kulturními statky“.
Vzhledem k charakteru díla by podle ministerstva mohl být stát jediným potenciálním kupcem. Úřad by peníze na jeho zakoupení mohl vyčlenit, pokud by byla cena přiměřená okolnostem. „Z neprohlášení daného díla za kulturní památku tedy nevyplývá, že by ministerstvo kultury nemělo o předmětné dílo nadále zájem,“ ujistila Hrušová.
Podle bývalého ředitele Národní galerie a kunsthistorika Jiřího Fajta by byla chyba, kdyby se o koupi obrazu dále nejednalo. Jde podle něj o „významné středověké bohemikální dílo“.
„Obraz má svoje jedinečné místo v kontextu dvorského umění Karla IV. O gotické památky českého původu ze čtrnáctého století, které se na světovém uměleckém trhu objevují jen zřídka, je však značný zájem i v zahraničí,“ dodal bývalý šéf galerie, který byl u zahájení jednání.
Stát nechce riskovat nepravost
Desková malba se v nabídce objevila před dvěma lety. Byla v zahraniční dražbě, tehdy však ještě neexistovaly posudky potvrzující její pravost. Nepodařilo se ji prodat za vyvolávací cenu, která činila 110 tisíc eur (2,8 milionu korun), a současný majitel ji po dražbě koupil za neznámou částku.
Od té doby vznikly podle současného majitele expertizy a posudky, které potvrdily autentičnost díla. Jeho hodnotu stanovily na 65 až 70 milionů korun.
Že nyní byla Národní galerie ochotna zaplatit 65 milionů korun, ale do dražby, kde byla cena třicetkrát nižší, se nepřihlásila, vysvětloval její bývalý ředitel tím, že státní instituce nemůže – na rozdíl od soukromého kupce – riskovat, že se nakonec zjistí, že nejde o pravé dílo.
Vyšebrodský cyklus se považuje za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350. V rámci církevních restitucí připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě, Národní galerie ho však má v dlouhodobé zápůjčce.
