Nové výstavy Národní galerie ukazují, bez čeho se lidé neobejdou: displej a empatii

Národní galerie Praha (NG) otevírá ve Veletržním paláci dvě nové výstavy. Digitální blízkost si všímá propojení intimity a odcizení, které vyplývá z všudypřítomných komunikačních technologií. Cena Empatie přibližuje práce laureátek nově vzniklého ocenění Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Sezonní otevírání více výstav je zvykem NG, obě nové instalace může veřejnost zhlédnout od 11. listopadu. Začátkem měsíce také ředitelka galerie Alicja Knastová zveřejnila, čeho by přední tuzemská výtvarná instituce pod jejím vedením měla dosáhnout. Přilákat chce ročně milion lidí.

Výstava Digitální blízkost odráží skutečnost, že technologie vstoupily lidem do soukromí. Autoři výstavy upozorňují, že člověk se nejčastěji dotýká právě displeje. Mobil či tablet se stávají dokonce objekty touhy, partnerem v dialogu a každodenní oporou, zároveň ale nebezpečným znalcem našich životů.

Pandemie pronikání technologií do soukromí a vztahů ještě prohloubila. Výstava Digitální blízkost si prostřednictvím děl devíti mladých zahraničních umělců klade otázku, jestli další vývoj bude spíše odpovídat dystopickým sci-fi, nebo jestli naopak virtuální propojenost pomůže vyřešit některé problémy současného světa.

Empatie v umění

Už nyní jsou zástupci Národní galerie, která je spoluorganizátorem Ceny Empatie, přesvědčeni, že společnost se nyní ani do budoucna neobjede bez ohleduplnosti. Vítěze nového ocenění vybírá z projektů, které přesahují výtvarné umění a nastolují otázky nezbytné pro soužití.

Tato témata našli v tvorbě Lenky Záhorkové a Romany Drdové, které NG nyní představuje na společné výstavě. Romana Drdová se zajímá o upcycling a možnosti znovuvyužití. Designérka porcelánu Lenka Záhorková využila pro sadu nádobí vzpomínek nejstarší generace. Ilustrace pro ni vytvořili oslovení senioři.

„Věřím, že zaujmou nejen mladší generace návštěvníků. Intimita je velmi citlivé téma, které ve společnosti dlouhodobě rezonuje. Cena Empatie tematizuje i neméně důležitou udržitelnost, ke které si dnešní společnost hledá cesty,“ poznamenává k výstavním novinkám generální ředitelka NG Alicja Knastová.

Ať je návštěvníků milion

Přední česká umělecká instituce pod jejím vedením funguje od letošního roku. Šéfka galerie má mimo jiné ambici zvýšit do roku 2026 návštěvnost na milion lidí ročně. To je zhruba o polovinu více než v době před pandemií, kdy do Národní galerie chodilo šest set až sedm set tisíc zájemců.

Loni NG navštívilo necelých tři sta tisíc lidí, čísla ale ovlivnila pandemie, galerijní budovy byly pro veřejnost zavřeny sto pět dní. Ve dnech, kdy se na výstavy smělo, příchozí nejvíce lákala výstava děl Rembrandta. Celkově se na ni vydalo necelých dvacet sedm tisíc lidí.

Přání milionu návštěvníků zahrnuje nejen fyzicky přítomné, ale i účastníky on-line kurzů a prohlídek. Knastová už při svém nástupu zmínila, že chce NG otevřít i těm, kteří by do výstavních síní běžně nezavítali. Cestu vidí ve zprostředkování výstav jinými formami, než jsou běžné prohlídky. Nabídka NG by se podle ní také měla více otevřít zájemcům s různými typy znevýhodnění. Uvedla rovněž, že k návštěvě je třeba přesvědčit více mužů, na výstavu zajdou totiž spíše ženy.

„Nechceme dělat, co dělají všichni“

Výstavní plán na zbytek letošního roku chce ještě nalákat na výstavu o falzifikátech a přehlídku buddhistického umění. Na rok 2022 se chystá retrospektiva Markéty Othové, jedné z mála českých umělkyň, jimž se podařilo v devadesátých letech prosadit v zahraničí, nebo rozsáhlá výstava, která chce vyzdvihnout přínos malíře Josefa Mánesa a rozmluvit některé s ním spojené stereotypy.

Počítá se rovněž s terakotami italských mistrů, ohlédnutím za architekturou druhé poloviny dvacátého století či expozicí V kroužcích dýmů, jež propojí díla s motivem umělce-kuřáka.

Josef Mánes / Josefina (1855)
Zdroj: Národní galerie Praha

Chybí velká jména jako Rembrandt či Toyen, která i během pandemických restrikcí fungovala jako návštěvnická mucholapka.

„Galerie není o jednoduchém obsahu dělat to, co dělají všichni. My chceme opravdu najít místa, na která nikdo jiný nemá prostředky, nezajímají ho, nejsou možná takové trháky, ale my z nich trháky uděláme. To vyžaduje spoustu drobné práce z naší strany, abychom neopakovali pořád to samé. Musíme otevřít nové dveře – a to je náš úkol,“ vysvětluje Knastová.

Akvizice, digitalizace, transformace

Plány nového vedení zahrnují i posílení digitalizace sbírkových předmětů a akvizic. Schyluje se například k nákupu obrazu Josefa Šímy, na němž portrétoval Louise-Denis Germainovou. U významné knihovazačky se český malíř ubytoval nedlouho po svém příjezdu do Paříže a později se stala i jeho tchyní. Obraz z roku 1922 by měl přijít na 7,8 milionu korun bez DPH, o záměru ho pořídit už ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) informoval vládu.

Pokračováním v krocích učiněných už předchozími vedeními galerie je pak stavba depozitáře v Jinonicích a transformace Veletržního paláce. Realizace obojího je tématem už léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...