Nové muzeum archeologie by mohlo vzniknout na pražském Těšnově, plánují architekti

Nahrávám video

Muzeu hlavního města Prahy (MHMP) chybí prostory na rozsáhé archeologické sbírky. Chce proto postavit novou budovu na Těšnově, na nezastavěném prostoru v centru, kde dříve stálo nádraží a který dnes přetíná magistrála. Studenti architektury pro záměr vypracovali studie, které představuje začínající výstava.

Muzeum hlavního města českého království se otevřelo roku 1900 a už brzy bylo jasné, že jeho prostory stačit nebudou. Původně plánovaná boční křídla totiž nakonec nevznikla. „Potřebuje nové budovy, je to největší regionální muzeum v Čechách, významem je druhé hned po Národním muzeu,“ upozornil architekt Roman Koucký z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Pod heslem „Těšnov je náš“ studenti architektury ČVUT navrhli novou, moderní budovu muzea. Nabízejí dokonce 24 variant a plány díky nim dostaly jasnější rozměr. Areál by mohl vzniknout na místech bývalého nádraží Těšnov. To překáželo výstavbě severojižní magistrály, a tak ho i přes úsilí o záchranu komunisté nechali odstřelit v březnu 1985.

Sbírky stále rostou

Praha na rozdíl od jiných velkých evropských měst nemá vlastní archeologické muzeum. Podle architektů by se mohlo bez problémů vejít právě na volnou plochu na Těšnově. „Jsem přesvědčen, že se sem vejde muzejní budova, která by měla víc než deset tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. A ty školní projekty to celkem spolehlivě potvrdily,“ uvedl Koucký.

Právě prostor totiž muzeum potřebuje, od revoluce narostly sbírky čtyřnásobně a stále se zvětšují. Kromě starosti o sbírky také spravuje některé památky.

Těšnov
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

„V současné době máme přes jeden milion sbírkových předmětů, víc než dvě třetiny jsou archeologie. Pokud převezmeme všechny předměty, které vykopaly nestátní archeologické instituce na území Prahy do této chvíle, a podle platné legislativy je máme převzít, tak se dostaneme na počet osm milionů sbírkových předmětů,“ říká ředitelka muzea Zuzana Strnadová.

„Máme co v něm vystavit. A koneckonců, prehistorické doby jsou velice důležité a návštěvníci je mají v oblibě. Víme to podle toho, kolik lidí a škol chodí do naší nyní malé expozice,“ zdůrazňuje Strnadová. Město mělo v minulosti archeologické muzeum v zámečku na Hanspaulce. Ten ale někdejší vedení města v roce 1993 prodalo.

Výstava o možné budoucnosti je na dlouhou dobu poslední. V červnu po Muzejní noci se historická budova na dva roky uzavře kvůli rekonstrukci. Jednání o archeologickém muzeu ale budou pokračovat. Zda a kdy by budova vznikla, zatím není jasné.

Muzeum má zájem o nedaleký palác

Dlouhodobě muzeu chybí prostory také pro expozice 19., 20. a 21. století a stálou expozici nahrazuje dočasnými výstavami. „Dlouhodobě se ucházíme o nedaleký Desfourský palác, který patří městu. Vypadá to, že bychom jej mohli letos získat,“ řekla Strnadová.

Palác nabízí dvě patra výstavních prostor. Projekt, posudky a oprava domu by podle ředitelky v případě schválení městem trvaly asi sedm let. „I kdybychom palác měli, má smysl druhá budova na Těšnově. Světové metropole s takovou historií, jako má Praha, mají své archeologické muzeum,“ řekla.

Vedení muzea má zájem také o Clam-Gallasův palác na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí. „My bychom tam rádi po dokončení jeho obnovy vytvořili centrum barokní Prahy, což je světový fenomén. Praha nic takového nemá,“ připomíná Strnadová.

Přestěhováním části sbírek do Desfourského a Clam-Gallasova paláce by se muzeu uvolnilo několik sálů v historické budově. V hlavní budově jsou vystaveny exponáty od nejstarší historie Prahy do roku 1784, tedy sjednocení pražských měst.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...