Dva svérázné tvůrce spojila jedna výstava. Zatímco Kurt Gebauer jich připraví ročně hned několik, pro Eugena Jindru je to poprvé. V pětaosmdesáti letech tak interiérový architekt rozvěsil své ocelové plastiky vedle obrazů a objektů respektovaného autora. Společný prostor jim poskytla pražská Galerie Cermak Eisenkraft.
Jako architekt se Eugen Jindra před rokem 1989 snažil uživit interiérovými zakázkami státního podniku. Bez limitů se začal naplno umělecky vyjadřovat až po odchodu do důchodu. Navzdory vysokému věku ve svém ateliéru pracuje od pondělí do pátku, od devíti ráno do devíti večer. Dosud vytvořil zhruba sto padesát objektů.
„Ta témata jsou taková spíše neveselá. Prostě to uvědomění si daností života,“ říká Eugen „Morgenabendtot“ Jindra. Například objekt s motivem nábojnic si nadělil k osmdesátým druhým narozeninám, do kovových karet zase zašifroval datum svého narození i předpokládaného úmrtí.
„Nejvíc mě potěší, když někdo přijde a řekne: Sakra, to se mi líbí,“ říká prostě Jindra. Přesně takhle reagoval i Kurt Gebauer. O devět let mladší umělec následně svého kolegu na poli umění poprvé doprovodil do výstavního prostoru. „Mám pocit zadostiučinění nebo splněného přání, aby po mně něco zbylo,“ oceňuje Jindra svou výstavní premiéru.
„Já jsem nejdřív hodně váhal. Byl to takový náraz s něčím, co jsem dosud neznal. Takže jsem se s tím musel nějak utkávat. Jsem s tím ale velmi spokojený. Řekl bych, že je to taková praštěná výstava,“ komentuje společnou expozici Kurt Gebauer.
Objekty obou sochařů doplňují Gebauerovy nepříliš známé kresby z poloviny padesátých let, tedy z časů studií na střední škole. Expozice v prostoru pražské Galerie Cermak Eisenkraft potrvá do 28. září.
