Ve věku nedožitých devětaosmdesáti let zemřel výtvarník Svatoslav Böhm, informoval Moravskoslezský deník. Tvorbu krnovského rodáka momentálně vystavuje Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO). Vedle kreseb a grafických listů jsou k vidění i dřevěné reliéfy poškozené povodní, která se prohnala Böhmovým ateliérem a zničila doklady jeho čtyřicetileté práce. Díla se ale podařilo zrestaurovat.
Povodeň zničila krnovský ateliér Svatoslava Böhma v roce 1997. Mnoho děl zůstalo poškozených, nebo dokonce zdevastovaných. Zmizel soubor kreseb, grafických listů, korespondence a také fotografie. Ze souboru starých dřevěných reliéfů, jež jsou typické pro Böhmovu výtvarnou práci, zbylo jen torzo. Zachránit se díla podařilo díky restaurátorskému týmu pražského Musea Kampa.
Znovu složené
Kurátorka Ilona Víchová popisuje jako příklad záchranu černobílého diptychu Centromanie: „Byly složené u něho na půdě, rozpadnuté na jednotlivé elementy a my jsme s pomocí restaurátora zjišťovali, kde byl který prvek původně usazený. Konzultovali jsme to i s panem Böhmem.“
Výsledek dva roky trvající restaurátorské práce byl předloni představen v Museu Kampa. Ostravská výstava tento záchranářský čin s ročním odstupem připomíná. Rozsahem je sice menší, ale doplňuje ji soubor kreseb a obrazů ze sbírky Musea Kampa, které v Praze vystaveny nebyly.
„Zachránili velké dílo autora, který se se svými věcmi vlastně už rozloučil. Vždycky mluvil už jenom nostalgicky a smutně o tom, že ztratil kus svého uměleckého života. A proto je to pocta nejen Böhmovi, ale i Museu Kampa,“ podotýká k výstavě ředitel GVUO Jiří Jůza.
Inspirace varhanami i šachtami
Dřevěné reliéfy začal Svatoslav Böhm tvořit na začátku šedesátých let poté, co navštívil krnovskou továrnu na stavbu varhan. Pro svou tvorbu využíval odpadní materiál z výroby, tedy hranoly, odřezky a špalíčky. Kresby z té doby jsou zase inspirovány ostravskými haldami, šachtami či kališti. Výtvarníka tíhnoucího ke geometrii zaujala pravoúhlost průmyslových objektů.
„Ale pořád se vracel do Krnova jako domů. Tam je šťastný. Myslím, že to vyplývá z jeho osobnosti, protože on je velmi pokorný člověk, neskutečně vnímavý. Potřebuje ticho a klid ke své tvorbě,“ uvedla o Svatoslavu Böhmovi po otevření výstavy kurátorka Ilona Víchová.
Böhmovy stopy zůstávají v Bruntále, Jeseníku či Krnově
Půdorysy paměti mohou návštěvníci procházet ještě do 15. ledna. Na podlahu umístili kurátoři citace Svatoslava Böhma. „Nejistota a omyly. To je to, co vás žene stále dopředu,“ říká jeden z nich.
Vystaveny jsou mimo jiné dva dřevěné reliéfy, které Böhm navrhl v roce 1967 pro budovu Československé televize v Ostravě. K realizaci nakonec nedošlo. Jiné realizace v jeho rodném kraji ale přetrvávají, například prostorové řešení památníku architekta Leopolda Bauera, dřevěný dekorativní reliéf ve vstupním prostoru hotelu Slezan v Bruntále, výzdoba Lázní Jeseník nebo dřevěný balkon v kostele svatého Ducha v Krnově.
