Nechtěl ustoupit StB a inspiroval filmaře. Pražského Maigreta připomene dokument

Nahrávám video

I pražská kriminálka padesátých a šedesátých let měla svého Maigreta, uvádějí tvůrci dokumentu o Karlu Kalivodovi. Přezdívku inspirovanou fiktivním komisařem si vysloužil svým vyšetřováním v čele pražské i celostátní kriminálky. Posloužil také jako předobraz k dosud reprízovaným televizním detektivkám. Přesto se na něj tak trochu zapomnělo. Dokument Pražský Maigret Karla Kalivodu představí 17. října večer na ČT2.

Přezdívku podle hrdinů detektivních románů Georgese Simenona dali Karlu Kalivodovi novináři. „Mělo to docela logiku, protože když si vezmete, jaké v té době měli dostupné technologie, tak pořád vítězil notýsek, tužka a otevřená mysl a hlavně to pověstné štěstí. To, co kriminalisté tenkrát objasnili, si museli tvrdě odšlapat,“ podotýká ředitel Muzea Police ČR Radek Galaš.

K policii nastoupil Karel Kalivoda po druhé světové válce. Od padesátých do poloviny sedmdesátých let byl přítomen u vyšetřování největších případů. Stal se náčelníkem pražské a později české kriminální služby.

„V podstatě u nás nebyl větší kriminální případ, na kterém by se nepodílel,“ podotkl režisér dokumentu David Slabý. K neznámějším patří vyřešení vraždy Herty Černínové. V souvislosti s tímto případem kriminalisté znovuotevřeli tehdy dvacet let starý spis vraždy Otýlie Vranské, jejíž tělo se našlo rozčtvrcené v kufrech. Mord zůstává dodnes neobjasněný, byť letos ředitel policejního muzea Radek Galaš zveřejnil pravděpodobnou verzi tehdejších událostí.

Případ Herty Černínové inspiroval později filmaře, pod názvem Kvadratura ženy se stal jedním z 30 případů majora Zemana. Sám Kalivoda s filmaři spolupracoval. „Dohledali jsme, že napsal jeden scénář, který se nerealizoval, ale koncem padesátých let začíná jeho spolupráce s filmem jako odborný poradce,“ uvedl Slabý.

Kriminalista dělal na „alibi“ trilogii s Karlem Högerem i televizních kriminálkách s Rudolfem Hrušínským. „Máme dochována svědectví, kdy si Rudolf Hrušínský řekl o to, že chce vidět, jak pracuje kriminalista. Seznámili ho s Karlem Kalivodou, stali se přáteli a Hrušínský postavu majora Kalaše stavěl podle Karla Kalivody,“ doplnil Slabý.

Pod tlakem StB

Kalivoda psal také beletrii. V archivu policejního muzea se dochoval například policejní kalendář s jeho povídkami. Ovšem zanechal po sobě i odborná pojednání. Zamýšlel se například nad tím, že každé historické období má své specifické projevy zločinu. „Měl tím na mysli, že například v padesátých letech najednou řešili případy, na které předtím zvyklí nebyli, jako šmelina, defraudace,“ upřesnil režisér.

Přibylo také politických tlaků. Kalivoda nemohl šéfovský post zastávat bez členství v komunistické straně, nicméně podle Slabého se snažil kriminalistické oddělení držet od vlivů StB.

„Z jeho osobního spisu vidíme opakované prověrky, znepříjemňovali mu to, jak to šlo,“ upozornil dokumentarista. „Pravděpodobně se v závěru stal i obětí tohoto působení. Faktem zůstává, že pro něj, stejně jako pro řadu obyčejných kriminalistů, bylo prioritou chytit zločince,“ uzavírá Galaš.

V dokumentu o Karlu Kalivodovi promluví mimo jiné jeho syn, rovněž kriminalista, a také historik Martin Kučera, jehož monografie Pražský Maigret televiznímu zmapování Kalivodova osudu předcházela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...