Na výstavách v Olomouci lze ztratit rovnováhu i si zakouřit

Galerie Caesar v Olomouci otevřela sezonu výstavou obrazů místního malíře Miroslava Šnajdra mladšího. Má název 30 + 30 a odkazuje na autorovo loňské jubileum. Jiné olomoucké výstavní síni – Telegraph Gallery – dominuje světelný labyrint. Na míru prostoru ho vytvořil sochař a vizuální umělec Pavel Korbička.

Výstava 30 + 30 vznikla sice k jubileu Miroslava Šnajdra mladšího, není ale retrospektivní. Zachycuje autorovu tvorbu za posledního půldruhého roku. Nabízí typické velkoformátové malby na papíře, ale i sérii menších kreseb na plátně. Inspirací k těmto obrazům byla pandemie. „Lidé se nemohli potkávat. Já osobně nekouřím, nicméně cigáro se pro mě stalo symbolem setkávání, přátelství,“ vysvětluje zobrazené motivy malíř.

Velkoformátové figurativní malby tvoří už desítky let. Začala jimi jeho profesionální kariéra. Měl na co navazovat, je pokračovatelem dvou výtvarnických generací. Jeho otec Miroslav Šnajdr starší má už od šedesátých let vybudovanou pozici nejen na moravské, ale i celorepublikové scéně. K malířství oba Miroslavy přivedl děda vystavujícího autora – František Šnajdr z Tovéře u Olomouce. V devatenácti letech přišel o obě ruce a své krajinomalby maloval protézami.

Výstava 30 + 30 je k vidění téměř do konce ledna. Třicet let fungování zároveň slaví i samotná Galerie Caesar. „V začátcích, v devadesátých letech, to byla první galerie, která sem do regionu přivážela mimořádné a vysoce kvalitní umění,“ upozorňuje historička umění Štěpánka Bieleszová.

Na letošek plánuje galerie jedenáct výstav, svou tvorbu představí například Tomáš Císařovský či islandský malíř Helgi Thorgils Fridjonsson. V létě se návštěvníci seznámí s uměním v českých videohrách.

Nahrávám video

Space of Perception

Na novou výstavu zve v Olomouci také Telegraph Gallery. Světelná instalace s názvem Space of Perception dokáže znejistit divákovy smysly. Světelné efekty v labyrintu reagují na pohyb příchozího.

„Ve chvíli, kdy je zakřivený prostor a každým okem vidíte jiný úhel, dochází k situaci, kdy nemůžete najít takzvaný referenční bod, kde se střetávají pohledy obou očí. Tady vás to ruší a může docházet k tomu, že někdo zavrávorá nebo ztratí rovnováhu,“ vysvětluje autor instalace Pavel Korbička.

Podle autora je dílo částečně reflexí covidové situace. „Vstupujete do prostoru a můžete vstupovat jinudy. To můžou splňovat určitá covidová opatření, ale není to moje primární myšlenka. Pro mě je důležité vnímání člověka, co to s ním dělá. Nepotřebuju vyprávět příběh, protože každý, kdo sem vstoupí, zažije ten svůj,“ dodává.

Více než osmdesátimetrový labyrint je sestaven z polykarbonátových desek, jimiž se zastřešují bazény, a šestnácti neonových tyčí – červených a modrých. „Modrá rozmlžuje prostor, to znamená, že není tak ostrá jako červená. V určitých fázích té instalace navozuje dojem mlhoviny,“ upřesňuje Korbička.

Nahrávám video

Světlem, prostorem, pohybem a zvukem se zabývá ve své tvorbě dlouhodobě. „Myslím si, že je nevyčerpatelné v tom, co nabízí, jakým způsobem dokáže modulovat prostor, dokáže ovlivňovat naše smysly a nálady,“ říká o světle.

Labyrintem Space of Perception lze procházet do poloviny února, galerie ale upozorňuje, že světelné objekty nemusí být vhodné pro návštěvníky s psychickým či neurologickým onemocněním. Po dernisáži instalace zůstane zachována v novém klipu zpěvačky Giudi, natočila ho totiž přímo v labyrintu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...