Murakami mě ovlivnil, ale není jediný, kdo pracuje s fantasknem, říká Anna Cima

Japanoložka Anna Cima přibližuje svými romány Japonsko, kde také sama žije. České čtenáře – a také kritiky – si získala už prvotinou Probudím se na Šibuji, loni pak vydala rozsáhlé Vzpomínky na úhoře. Její románový debut vyšel také v japonštině.

Dvaatřicetiletá Anna Cima vystudovala japonštinu na Univerzitě Karlově, v současnosti v Japonsku žije. Profesně se zabývá poválečnou japonskou literaturou a spolu s manželem, překladatelem Igorem Cimou, převedla do češtiny Případ astrologických vražd.

Autor detektivky Sódži Šimada pracuje s okultními prvky a tajemnem – i Anna Cima se ve svých knihách částečně vydává mimo hmatatelný svět. Fantaskní prvky přispívají k přirovnání jejích příběhů ke knihám u nás asi nejznámějšího současného japonského spisovatele Harukiho Murakamiho.

„Není to jen Haruki Murakami, kdo nějakým způsobem ztvárňuje fantaskní prvky. Velmi mě ovlivnil, když mi bylo třeba sedmnáct, takže v té návaznosti tam inspirace byla, ale když se nad tím zamyslíme, tak i spousta dalších spisovatelů, kteří v Česku vycházejí, jako třeba Zrcadlové peklo od Edogawy Rampa, nějakým způsobem pracují s mystikou, s překrýváním světů,“ říká Cima.

Upozornila na sebe v roce 2018 románovou prvotinou Probudím se na Šibuji. Vypravěčkou je studentka japanologie, do jejíhož života se proplétá osud zapomenutého japonského spisovatele a zároveň se jedna verze jejího „já“ ztratí v tokijské čtvrti Šibuja.

Nahrávám video
Rozhovor s Annou Cima
Zdroj: ČT24

Následující Vzpomínky na úhoře už Cima celé zasadila do Japonska, a byť je protagonistka napůl Češka, většina postav jsou Japonci. Mnohovrstevnatý příběh pracuje s pátráním po zmizelém muži i fantaskním prolínáním do japonské mytologie.

Mezi Českem a Japonskem

V které zemi se bude odehrávat její další kniha, Anna Cima zatím rozmyšleno nemá. „V současné době nic moc nepíšu, protože přece jen Úhoři jsou velký román, člověk se trošku vyčerpal,“ podotýká k více než sedmisetstránkovému příběhu. „Nabírám teď další inspiraci. Podle toho, co mě zaujme, tím směrem se to bude ubírat, a jestli to bude román zasazený do Česka, nebo do Japonska, nedokážu odhadnout.“

Za debut Probudím se na Šibuji obdržela Cima Cenu Jiřího Ortena i Magnesii Literu. A přečíst si ho mohli i Japonci, protože se dočkal překladu.

„Musíme si uvědomit, že česká literatura je minoritní překladová literatura, ale k lidem, kteří se zajímají o Česko, se ta knížka dostala. Bohužel kniha vyšla zrovna v době covidu, takže nebylo možné dělat autorská čtení, kde by si člověk mohl od čtenářů vyslechnout jejich hodnocení. Ale jsem spokojená, že to – doslova – vyšlo,“ poznamenala autorka.

V Česku pobývala přes prázdniny, zapojila se do festivalu Měsíc autorského čtení, teď se zase vrací do Japonska. Už dříve přiznala, že v Japonsku se jí obvykle stýská po Česku a naopak. Platí to prý stále. „To je takové moje požehání nebo prokletí, ze kterého se asi nedostanu,“ připustila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 12 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 20 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026
Načítání...