Mladým bych radil, aby se nebáli být trapní, říká výtvarník František Skála

Nahrávám video

Výtvarník František Skála v Interview ČT24 mluvil o tom, proč je ruční práce nenahraditelná i proč si myslí, že soutěžit v umění není nemorální. „Tvorba je veliké dobrodružství. Člověk to dělá kvůli tomu dobrodružství. Kdybych už věděl, co mám udělat, tak mě to bavit nebude,“ říká umělec, který stál u vzniku skupiny Tvrdohlaví i divadla Sklep. S kapelou Třaskavá směs, kde vystupuje sám za sebe a bez převleků, pokřtil nedávno novou desku Rotika.

Některým výtvarným umělcům vytvářejí díla pracovníci, technici a řemeslníci podle jejich návrhů, Skála je ale zastáncem opaku, tedy vlastní ruční práce. „V Liberci jsem viděl výstavu Pasty Onera a tu dílenskou práci. Musím říct, že mě to vůbec nezajímalo, protože je na tom vidět, že vstup autora je minimální, protože se vlastně ochuzuje o to, co je na tvorbě to nejzajímavější, a to je ten proces,“ myslí si.

Podle Skály se tak z myšlenky rodí řemeslná práce rukou. „Během té práce jsou tisíce a tisíce rozhodování, jakým se vydáte směrem a jestli je to dobře, nebo ne. Potom může docházet k té odměně, když je s tím člověk spokojen a ví, že to vytvořil sám,“ uvádí.

Zajímá ho spirituální kvalita materiálu. „Mnohdy s nějakým materiálem pracuji, dělám z něj třeba nějaké pulty do interiéru paláce Akropolis a teprve po dvou letech zjistím, že ten materiál, který je jinak konstrukčním plastem, se dá opracovávat sekyrou. Tím dostává charakter nějakých prehistorických pěstních klínů, pazourků. (…) Tímhle způsobem dochází k těm objevům,“ sděluje s tím, že se nechává vést materiálem.

„Nikdy jsem nesoutěžil“

Pracuje prý v cyklech, nechává se okouzlit zmíněnými materiály a také čerpá ze svých deníků. „Tam najdu, že už jsem měl nějaký nápad před dvaceti lety. A pak znovu. Ty věci se přirozeně rozvíjí a odvíjí, ponořují a vynořují a takhle to plyne běžně. To není tak, že bych shůry dostal náhle osvícení, je to takový průběžný proces,“ nastiňuje.

Je jedním z prvních držitelů Ceny Jindřicha Chalupeckého, za níž vycestoval poprvé na Západ, kde prý zažil kulturní šok. „V téhle situaci jsem pak měl reprezentovat Českou republiku na bienále v Benátkách. Když jsem se rozhodl, že tam půjdu pěšky, tak to bylo vlastně nejsvobodnější, nejkrásnější rozhodnutí v mém životě,“ podotýká.

Zmíněná cena již nyní nevyhlašuje jednoho vítěze, soutěžit v umění je prý „nemorální“. Skála s tím nesouhlasí. „Soutěžit v umění není nemorální, protože člověk to nebere jako nějakou sportovní soutěž, on prostě dělá svoji práci v ateliéru a pak ji jenom dá někomu k posouzení. On nezávodí na žádné dráze. Pokud to tak někdo bere a cítí se tak, tak je vidět, že k tomu přistupuje úplně špatně, že prostě soutěží. Já jsem nikdy nesoutěžil, a čím méně člověk soutěží, tím více vyhrává,“ podotýká.

Soustředěná práce

Nyní vystupuje se svými autorskými písněmi a snaží se prý i komunikovat s publikem, ačkoliv na davy není zvyklý. Patří ke generaci Pražské pětky a divadla Sklep, kde prý bylo součástí filozofie „čím trapnější, tím lepší“. „Myslím, že je to velice dobré pro život. Mladým bych radil, aby se nebáli být trapní, protože se mnohdy příliš bojí být trapní,“ míní. Zároveň však dodává, že vždycky pracuje důsledně.

Jeho jméno se dává někdy do souvislosti se show či pompézní performancí, on ale upřesňuje, že to už je jen „třešnička na dortu“. „Výtvarná práce je uzavřená v ateliéru. Sám se sebou se trápím,“ říká. Práci si prý neusnadňuje. Například komiks Skutečný příběh Cílka a Lídy nosil v hlavě dvacet let – myslel si, že ho udělá za dva měsíce, ale nakonec z toho byly dva roky.

„Když se do toho člověk pustí, tak teprve zjistí, kolik to dá práce. Tak je to se vším. I ve svém věku jsem nepoučitelný, což je dobře, protože kdyby si člověk tu práci už usnadňoval a dělal to, co už umí, tak ho to nebude bavit,“ doplňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...