Ljudmila Ulická se v Jákobově žebříku probírá rodinným archivem i dvacátým stoletím

Nahrávám video
Jákobův žebřík vyšel v českém překladu
Zdroj: ČT24

Ve svém zatím posledním románu Jákobův žebřík vyšla spisovatelka Ljudmila Ulická z rodinných archivů. Dvacáté století sleduje očima několika generací, jejichž osudy propojují Kyjev s Moskvou. Zatím nejosobnější kniha ruské autorky, toho času žijící v Německu, vyšla letos také v českém překladu.

Biblická metafora v názvu románu podle Ulické říká, že každý jednotlivec i každý národ stoupají po určitém žebříku a toto stoupání může být jednoduché i složité.

Hlavní hrdinka, scénografka Nora, si z babiččina bytu po její smrti odnese truhličku s rodinným archivem. Příběh rodiny se začíná psát v roce 1911, v dopisech dědečka, kyjevského židovského intelektuála. K příběhu jeho a Nory se přidávají osudy dalších generací a souvisejících postav.

Návod na život

„Román se přiznaně obrací k autorčině biografii, k historii její rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny,“ potvrzuje překladatelka Alena Machoninová. Ulická využila korespondenci svých prarodičů i vyšetřovací spis vedený na dědečka Jakova. V příběhu její vlastní rodiny, a tím pádem v tom knižním, se odráží velké dějiny: protižidovské pogromy, stalinské represe, války.

„Všechny romány Ulické se tak či onak věnují dvacátému století. Jákobův žebřík se zvlášť neliší a podobně jako ostatní je napsán v tradici Lva Tolstého nebo Borise Pasternaka. Má potřebu nabídnout čtenáři návod na život,“ míní překladatelka.

Ulická se ve svých prózách dotýkala dějin a nepohodlných, často tabuizovaných témat, jako jsou sovětské lágry, deportace menšin z Krymu či postavení křesťana v rodícím se státě Izrael.

„Není to kniha o budoucnosti, ale o současnosti. Je o tom, že v každý moment musíme hodnotit své činy. Protože naše budoucnost závisí ne na minulosti, ale na dnešku: na tom, jak jsme rovní, co děláme, jestli soucítíme s trpícími, jestli pohrdáme zločinci, kteří vedou zemi do záhuby,“ popsala román, v originále vydaný v roce 2015, v loňském rozhovoru pro Českou televizi.

Tvářit se, že se nic neděje?

Interview poskytla z Berlína, kam se odstěhovala po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ulická stojí proti Putinovu režimu a válce, její knihy se ale podle Aleny Machoninové v Rusku stále prodávají. „Vládne tendence se tvářit, že se nic neděje, že literatury a kultury se válka vůbec netýká,“ vysvětluje překladatelka.

Ti, kteří proti ní vystoupí, ale mohou být pronásledováni. Příkladem je básník Arťom Kamardin, který v září recitoval na veřejnosti své protiválečné verše. Při zatýkání byl údajně zbit a znásilněn. Poslední měsíce strávil ve vazbě, hrozí mu sedm let vězení.

„Nicméně i přesto v současné Moskvě probíhají různá básnická čtení,“ upozorňuje Machoninová. „Je důležité připomenout, že válka aktualizovala význam poezie, protože poezie může rychleji reagovat na to, co se děje,“ dodala.

S problémy se podotýká i třeba básnířka a spisovatelka Oxana Vasjakinová, jejíž autobiograficky laděný debut Rána obsahuje LGBT téma. Přesto zůstává v Rusku.

„Tvrdí, že je pro ni důležité pozorovat dění i mlčení a čím je toto mlčení naplněno, aby o něm dříve nebo později mohla svědčit. Myslím si, že to je ta skutečná cesta odporu,“ soudí Machoninová.

Právě v jejím překladu by se verše Oxany Vasjakinové měly dostat ještě letos i k českým čtenářům. Jde rovněž o autobiograficky laděný text, odvíjí se kolem autorčiny cesty s matčiným popelem na rodnou Sibiř. Cesta do rodných míst je zároveň cestou k pochopení vlastní sexuality, ženskosti i způsobu, jak o těchto tématech dnes vypovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...