KVÍZ: Arabela se poprvé dostala na jeviště. Co si pamatujete ze seriálu?

Z televize na jeviště se poprvé dostal seriál Arabela. Říši pohádek se světem lidí propojují v Klicperově divadle v Hradci Králové. Seriálový příběh měl premiéru před čtyřiceti pěti lety o Vánocích. Jak dobře si ho pamatujete, si můžete ověřit v kvízu na konci článku.

Seriál Arabela byl dalším počinem, v němž režisér Václav Vorlíček a spoluscenárista Miloš Macourek se smyslem pro nadsázku propojovali realitu se smyšlenými postavami. Adaptace Klicperova divadla vychází z první série, kterou Československá televize začala vysílat o Vánocích roku 1980.

V televizi pracuje i jedna z postav, pan Majer, který tvrdí, že pohádky neexistují, dokud se sám nepřesvědčí o opaku. Na obrazovce ho hrál Vladimír Menšík, na divadle Filip Richtermoc. „Seriál Arabela jsem viděl asi jako devítiletý kluk a byla to pro mě tehdy kultovní záležitost,“ vzpomíná.

Do inscenace Arabela se v Klicperově divadle zapojil skoro celý soubor
Zdroj: Klicperovo divadlo/Patrik Borecký

Bez triků to nejde

Přenést televizní vyprávění do divadla nebylo jednoduché, zapojil se téměř celý soubor. Na jevišti se vystřídá devatenáct herců, někteří i ve více rolích. „Chtěli jsme zjistit, co všechno je možné, kolik kouzel a převleků,“ podotýká dramaturgyně Lenka Smrčková. „Komunikoval jsem i s kouzelníky, dokonce jsme to začali vymýšlet, ale oni pak přišli s tím, že pro ten široký sál a divadlo nejsou jejich kouzla možná,“ doplnil režisér Pavel Khek.

Se spoustou triků si museli poradit i televizní tvůrci. Ať už při natáčení původních dílů, odvysílaných v roce 1980, nebo pak při pokračování o třináct let později.

Arabela
Zdroj: ČT

„Uvědomil jsem si, jak ta technika šla dopředu,“ říká Jiří Lábus, který v obou sériích hrál zápornou roli čaroděje Rumburaka. „Byl tam vynikající kameraman Vladimír Novotný, starý trikař, kdyby žil v Americe, tak je miliardář. Protože vymyslel triky do dalších Vorlíčkových filmů, jako byl Konec vodníků v Čechách,“ připomněl. I ve zmíněné komedii se míchá svět lidí s pohádkami a mýty.

Divadelníci přiznávají, že Arabela je „v podstatě neinscenovatelná“, pokud jde například o proměny, které pohádkové postavy zvládají otočením prstenem nebo zazvoněním na zvoneček, na jevišti se ale těžko může před zraky diváků změnit herec v psa. Pomáhá světelný design i loutky.

Rodinné představení

Po oznámení chystané premiéry prý Klicperovo divadlo zaznamenalo reakce, jestli dnešní děti vůbec Arabelu znají. „Věříme ale, že tvůrci seriálu vytvořili něco fantastického a zcela univerzálního. Každý si přece dokáže představit, co by se asi dělo, kdyby se u něj v obýváku objevila postava z pohádky,“ namítá dramaturgyně.

Nahrávám video

S tím souhlasí i představitelka titulní role Martina Czyžová. „Bude bavit jak děti, tak teenagery a dospělé, kteří přijdou z nostalgie,“ nepochybuje. Oblíbený seriál divadelnímu publiku připomene rovněž kostýmy, které značně z televizní Arabely vycházejí.

Také Lábus považuje Arabelu za ideální námět pro rodinné představení. „Pokud budu mít čas, rád se přijedu podívat, abych viděl dvojníka Rumburaka,“ přislíbil.

Arabelu vysílali i na Západě

Podle Lábuse má divadelní adaptace na čem stavět. „Seriál skrývá napětí, humor. Bylo to propojení pohádky se současným životem. A byla tam řada fantasticky napsaných postav a co hrát pro herce,“ oceňuje nápady Vorlíčka a Macourka.

Ti mu svěřili roli čaroděje Rumburaka, který se hodlá zmocnit princezny i království. „Bral jsem, že je to pohádka, netušil jsem, že se z toho stane kultovní záležitost. Když jsem se potom dozvěděl, že ten seriál šel v různých zemích světa, byl jsem překvapený,“ říká.

Ostatně seriál vznikl na objednávku západoněmecké stanice WDR, nepůsobí proto dojmem, že se natáčel v socialistickém Československu. Němci totiž valuty na natáčení dali pod podmínkou, že jejich divák nesmí poznat, že se příběh odehrává za východními hranicemi.

I diváci z východního bloku, a nejen ti českoslovenští, ale Arabelu znali, v osmdesátých letech seriál dávali třeba v Rumunsku. Pohádkový příběh se ale vysílal i v Jižní Koreji, Vietnamu, Japonsku nebo Austrálii. Lábus kdysi vyprávěl, jak ho poznali v hotelu na dovolené v Řecku. „Recepční na mě ukazoval, jako že kroutí prstenem, zda jsem to já,“ popisoval.

Herecká škola

Rumburakem se stal, když mu bylo dvacet osm let. Vzpomínku na seriál má spojenou se seriálovými kolegy. „Byl jsem vděčen, že jsem poznal zblízka takové osobnosti, jako byl pan Menšík, Sovák, Brodský, Filipovský, Zázvorková. Takže ten seriál pro mě byla úžasná škola,“ říká.

Arabelu si zahrála tehdy devatenáctiletá Slovenka Jana Nagyová. Do češtiny ji nadabovala Libuše Šafránková, se kterou Vorlíček na princeznu původně počítal. V Arabela se vrací se v titulní roli objevila mladší sestra Šafránkové Miroslava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...