Kristen Stewartová se stane Sally Rideovou, první Američankou ve vesmíru

Loni uplynulo čtyřicet let od letu první americké astronautky do vesmíru a zároveň se blíží rovněž čtyřicetileté výročí tragédie raketoplánu Challenger. S oběma událostmi je spojena Sally Rideová – v Challengeru se jako první Američanka podívala do kosmu a tragický konec tohoto raketoplánu později vyšetřovala. Její příběh má připomenout chystaná minisérie s Kristen Stewartovou v hlavní roli.

Stewartová si fanoušky nejvíce získala upíří teenagerskou romancí Stmívání, která se uzavřela v roce 2012, a filmové kritiky o deset let později zaujala v životopisném dramatu Spencer (v Česku překládané také jako Princezna D.). Za roli Diany ve chvílích krachu jejího manželství si vysloužila nominaci na Oscara. Nyní opět ztvární příběh skutečné ženy – první Američanky ve vesmíru – Sally Rideové.

Seriál The Challenger připravují Amazon MGM Studios, uvedl server Deadline. Tvůrčí stránku má jako showrunnerka na starosti Maggie Cohnová, která se do scénáře pustila se zkušenostmi ze seriálů American Crime Story a Narcos: Mexiko.

Oba se rovněž opírají o reálné osudy. American Crime Story se týkal jednoho z nejsledovanějších soudních procesů s americkým fotbalistou O. J. Simpsonem obviněným z vraždy své manželky. Sága Narcos: Mexiko navazovala na sérii o kolumbijském narkobaronovi Pablu Escobarovi, jak ale říká podtitul, zaměřila se na válku s mexickými drogovými kartely.

Konec bašty „bílých mužů“

Příběh The Challenger se vrací do sedmdesátých let, kdy se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), považovaný od svého vzniku v roce 1958 hlavně za baštu „bílých mužů“, rozhodl diverzifikovat posádky astronautů.

Na průzkum vesmíru v tomto programu vybrala NASA první Afroameričany či první Američany asijského původu. Sally Rideová v roce 1983 do raketoplánu nasedla jako první žena. A také jako první (aspoň pokud je známo) zástupce LGBTQ+ komunity, i když duhovou vlajku nenesla. Dokonce v té době byla vdaná za astronauta Stevena Hawleyho. Jejich manželství skončilo v roce 1987, ale teprve po smrti Rideové v roce 2012 se na veřejnost dostalo, že její dlouholetou životní partnerkou byla bývalá tenistka a autorka vědeckých knih pro děti Tam O'Shaughnessyová.

Příběh „hrdinky, která musela skrývat, kým je“ Kristen Stewartovou přesvědčil natolik, že kývla na svou první velkou seriálovou roli. Seriálové tvorbě se jinak dosud vyhýbala.

„V centru pozornosti je tato různorodá skupina astronautů. A pak seriál na způsob filmu Oppenheimer vypráví také příběh komise, která prošetřovala havárii Challengeru,“ prozradila pro Deadline producentka Kyra Sedgwicková. Autorka knižní předlohy Meredith Bagbyová se prý opírala o rozhovory s astronauty.

Dvacet let zpoždění

Let Sally Rideové do kosmu vzbudil velkou senzaci, přestože první americká astronautka zaostávala dvě desetiletí za vůbec první ženou ve vesmíru. Už v roce 1963 si prvenství uzmula sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Pouhé dva roky po vůbec prvním člověku, který se do vesmíru podíval, Juriji Gagarinovi.

Vyslání Těreškovové bylo součástí vesmírných závodů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Později se ukázalo, že její let se tak docela nepovedl, kosmonautka si během něj stěžovala na zdravotní problémy a měla potíže s plněním úkolů. Později mluvila o rizicích kvůli chybě v naprogramování letu. Na propagačních fotografiích museli retušéři zakrýt modřiny v obličeji, následky katapultování v závěru letu.

Nicméně v lodi Vostok 6 na orbitě strávila téměř tři dny a zeměkouli obletěla osmačtyřicetkrát. A stále zůstává jedinou ženou v historii, která se na Zemi z vesmírné lodi dívala sama.

„Více žen v kosmu? Nikdy!“ prohlásil prý šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov. Další kosmonautka Světlana Savická se na misi dostala až o devatenáct let později – ovšem i tak o rok dřív než první Američanka.

Obrovská očekávání

Mladé fyzičce Sally Rideové se cesta do vesmíru otevřela koncem sedmdesátých let, kdy uspěla mezi osmi tisíci uchazeči o astronautický výcvik v prvním ročníku, do něhož byly oficiálně vybírány i ženy. Pomohla jí skvělá kondice získaná díky tenisu. „Skutečnost, že budu první Američankou ve vesmíru, v sobě nesla obrovská očekávání. To mi bylo zcela jasné už v den, kdy mi oznámili, že mě vybrali do posádky,“ vzpomínala čtvrtstoletí po svém prvním letu.

Na oběžnou dráhu se Rideová vypravila v červnu 1983, bylo jí dvaatřicet let. Podruhé pak do vesmíru zamířila v říjnu 1984. Přiznala, že na pobytu ve vesmíru se jí nejvíce líbil stav beztíže. „Na Zemi se tomu opravdu nic nevyrovná. Když jsme se poprvé dostali na oběžnou dráhu, udělala jsem to, co dělá spousta astronautů: byla jsem připoutaná v sedačce, držela jsem tužku před obličejem a pustila jsem ji. Vznášela se. Jakmile jsem si zvykla na stav beztíže, mohla jsem dělat třicet kotrmelců za sebou a klouzat jako tuleň z jedné strany kabiny na druhou,“ popsala.

V obou případech letěla na palubě raketoplánu Challenger, který dal chystané minisérii název. Když v roce 1986 Challenger při startu explodoval, Rideová mezi členy posádky nebyla. Tragédii, při níž zahynulo sedm astronautů, ale pomáhala vyšetřovat. Stejně jako když se v roce 2003 po návratu do atmosféry rozpadl raketoplán Columbia, což mělo opět za následek ztrátu sedmi lidských životů. Rideová byla jako jediná členkou obou vyšetřovacích komisí.

Make-up od NASA

Astronautka s NASA sice stále spolupracovala, z plného úvazku ve vesmírné agentuře ale odešla koncem osmdesátých let a věnovala se učení na univerzitě. Chtěla motivovat dívky ke kariéře ve vědě, technických a matematických oborech.

Ona sama se coby první členka posádky stala senzací a tak trochu kuriozitou. Novináře před jejím prvním startem spíš zajímalo, jestli během příprav brečela a jestli plánuje děti. Inženýři NASA dokonce navrhli make-up do vesmíru. Sama Rideová ale říkala, že ona ani její kolegyně nechtěly být ve své práci vnímány odlišně od mužů.

Kdy se bude The Challenger natáčet a vysílat, zatím není jasné. Sally Rideová se jako seriálová postava objevila nedávno také v sérii For All Mankind, který vypráví alternativní historii o boji mezi Amerikou a Sovětských svazem v kolonizování Měsíce. Slavná americká astronautka se dokonce osobně objevila před kamerou, když si v roce 1999 zahrála v jedné epizodě nekonečného seriálu Dotek anděla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...