Kočičí životy volyňských Čechů aktualizovalo současné dění v Evropě

Nahrávám video
Eda Kriseová o knize Kočičí životy
Zdroj: ČT24

Novinářka a spisovatelka Eda Kriseová pokřtila druhé vydání svého románu Kočičí životy. Příběh o jednom z prvních volyňských Čechů Janu Sládkovi a jeho rodině se v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině stal znovu aktuálním.

Kočičí životy vyšly poprvé v devadesátých letech. Podle Martina Vopěnky z nakladatelství Práh, které knihu Edy Kriseové nyní znovu vydalo, byl zájem Čechů tehdy upřen na Západ a na dění na Východě neměli příliš myšlenky. 

„Knihám, které berou do hry velké dějiny událostí, často hrozí, že zestárnou spolu s nimi. Kočičí životy zkouškou času prošly i proto, že je dějiny svým způsobem dohnaly. Identita menšin, velmocenské ambice, exodus, nové začátky, může být něco současnějšího?“ okomentoval druhé vydání Kočičích životů český autor Aleš Palán.

Kriseová v knize sleduje osudy Jana Sládka, který opustí selské stavení, původně s úmyslem jít za lepším do Ameriky, ale nakonec se odstěhuje s rodinou na Volyň. V Křemenci peče chleba pod vládou Ukrajiny, Ruska, Polska i Německa.

Založil tak tragický osud několika generací. O době zabírající bezmála devadesát let vypráví román očima žen, které přísluší k jedné z prvních generací volyňských Čechů. „Především je to kniha o dějinách Evropy, které jsou demonstrované na osudu jedné rodiny,“ podotýká autorka. 

Kriseová: Ukrajinský národ obdivuju

Podle dokumentaristky Olgy Sommerová nahlíží Kriseová „psychologicky a jasnozřivě“ soukromá dramata tří generací a jejich vzdorování osudu. Další z účastníků křtu, expremiér a někdejší předseda Senátu Petr Pithart, uvedl, že jedním z motivů Kočičích životů je i deziluze „Volyňáků“, kterou prožívali po návratu do Čech, ačkoliv zemi předtím vnímali jako „ztracenou zemi zaslíbenou“.

Další rozměr knize dodal aktuální konflikt, jemuž je Ukrajina vystavena. „Putin paradoxně založil ukrajinský národ a ukázal ho celému světu. Skutečně ukrajinský národ obdivuju, protože když si představím, co všechno už zkusili. Možná jsou proto tak dobří, že mají odvahu a vytrvalost už v genech. Myslím, že naše sympatie pro Ukrajince jsou tak velké, protože jsme to zažili taky,“ říká Eda Kriseová. 

Eda Kriseová s kmotry knihy Martinem Vopěnkou (vlevo) a Petrem Pithartem
Zdroj: Jaroslav Svoboda/ČTK

Za normalizace nesměla publikovat, její texty vycházely v samizdatu. Dobrovolně pracovala v psychiatrické léčebně, jak říká, za mřížemi byl život „normálnější“, svobodnější a pravdivější než venku. Po sametové revoluci pracovala pro prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla.

Do Volyně odešli Češi v devatenáctém století

Osudy volyňských Čechů, ústřední téma Kočičích životů Kriseové, mají kořeny v sedmdesátých letech devatenáctého století. Etničtí Češi se v té době poprvé hromadně přesídlili do tehdejší carské Volyňské gubernie v Rusku na pozvání cara Alexandra II., a to především kvůli nízkým cenám půdy i výhodám jako dočasné zproštění vojenské povinnosti a daňové úlevy.

Historické území Volyňské gubernie bylo podle webu historického projektu Volyňáci.cz velké zhruba jako současná Česká republika. K roku 1925 v oblasti Volyně žilo zhruba třicet čtyři tisíc lidí české národnosti. Mnohé z tamních vesnic dodnes nesou česká jména.

Především druhá světová válka na volyňské Čechy dopadla tvrdě. Jednou z nejhorších událostí bylo vypálení obce Český Malín německými nacisty. Především do míst, která byli nuceni opustit sudetští Němci, byly po druhé světové válce repatriovány desítky tisíc volyňských Čechů. Tisíce lidí nicméně na území dnešní západní Ukrajiny zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...