Kočičí životy volyňských Čechů aktualizovalo současné dění v Evropě

Nahrávám video

Novinářka a spisovatelka Eda Kriseová pokřtila druhé vydání svého románu Kočičí životy. Příběh o jednom z prvních volyňských Čechů Janu Sládkovi a jeho rodině se v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině stal znovu aktuálním.

Kočičí životy vyšly poprvé v devadesátých letech. Podle Martina Vopěnky z nakladatelství Práh, které knihu Edy Kriseové nyní znovu vydalo, byl zájem Čechů tehdy upřen na Západ a na dění na Východě neměli příliš myšlenky. 

„Knihám, které berou do hry velké dějiny událostí, často hrozí, že zestárnou spolu s nimi. Kočičí životy zkouškou času prošly i proto, že je dějiny svým způsobem dohnaly. Identita menšin, velmocenské ambice, exodus, nové začátky, může být něco současnějšího?“ okomentoval druhé vydání Kočičích životů český autor Aleš Palán.

Kriseová v knize sleduje osudy Jana Sládka, který opustí selské stavení, původně s úmyslem jít za lepším do Ameriky, ale nakonec se odstěhuje s rodinou na Volyň. V Křemenci peče chleba pod vládou Ukrajiny, Ruska, Polska i Německa.

Založil tak tragický osud několika generací. O době zabírající bezmála devadesát let vypráví román očima žen, které přísluší k jedné z prvních generací volyňských Čechů. „Především je to kniha o dějinách Evropy, které jsou demonstrované na osudu jedné rodiny,“ podotýká autorka. 

Kriseová: Ukrajinský národ obdivuju

Podle dokumentaristky Olgy Sommerová nahlíží Kriseová „psychologicky a jasnozřivě“ soukromá dramata tří generací a jejich vzdorování osudu. Další z účastníků křtu, expremiér a někdejší předseda Senátu Petr Pithart, uvedl, že jedním z motivů Kočičích životů je i deziluze „Volyňáků“, kterou prožívali po návratu do Čech, ačkoliv zemi předtím vnímali jako „ztracenou zemi zaslíbenou“.

Další rozměr knize dodal aktuální konflikt, jemuž je Ukrajina vystavena. „Putin paradoxně založil ukrajinský národ a ukázal ho celému světu. Skutečně ukrajinský národ obdivuju, protože když si představím, co všechno už zkusili. Možná jsou proto tak dobří, že mají odvahu a vytrvalost už v genech. Myslím, že naše sympatie pro Ukrajince jsou tak velké, protože jsme to zažili taky,“ říká Eda Kriseová. 

Eda Kriseová s kmotry knihy Martinem Vopěnkou (vlevo) a Petrem Pithartem
Zdroj: Jaroslav Svoboda/ČTK

Za normalizace nesměla publikovat, její texty vycházely v samizdatu. Dobrovolně pracovala v psychiatrické léčebně, jak říká, za mřížemi byl život „normálnější“, svobodnější a pravdivější než venku. Po sametové revoluci pracovala pro prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla.

Do Volyně odešli Češi v devatenáctém století

Osudy volyňských Čechů, ústřední téma Kočičích životů Kriseové, mají kořeny v sedmdesátých letech devatenáctého století. Etničtí Češi se v té době poprvé hromadně přesídlili do tehdejší carské Volyňské gubernie v Rusku na pozvání cara Alexandra II., a to především kvůli nízkým cenám půdy i výhodám jako dočasné zproštění vojenské povinnosti a daňové úlevy.

Historické území Volyňské gubernie bylo podle webu historického projektu Volyňáci.cz velké zhruba jako současná Česká republika. K roku 1925 v oblasti Volyně žilo zhruba třicet čtyři tisíc lidí české národnosti. Mnohé z tamních vesnic dodnes nesou česká jména.

Především druhá světová válka na volyňské Čechy dopadla tvrdě. Jednou z nejhorších událostí bylo vypálení obce Český Malín německými nacisty. Především do míst, která byli nuceni opustit sudetští Němci, byly po druhé světové válce repatriovány desítky tisíc volyňských Čechů. Tisíce lidí nicméně na území dnešní západní Ukrajiny zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...