Klusák a Pecháčková natočili dokument o pandemii covidu-19. Zachytili Velké nic

Liduprázdná města, záchranáři v pohotovosti, operní pěvkyně za pokladnou supermarketu, nudapláž v rouškách i antirouškařské demonstrace. Režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková se na jaře 2020 vydali s kamerou do prázdných ulic a následující dva roky sledovali reakce české společnosti na pandemii covidu-19. Dokumentární tragikomedie Velké nic zachycuje silné příběhy i bizarní obrazy. První diváci černobíle natočený snímek zhlédli v úterý, v tuzemských kinech se začne promítat od 16. března.

Víta Klusáka zastihla pandemie v době, kdy do kin uvedl dokument V síti, v němž spolu s režisérkou Bárou Chalupovou poukázali na praktiky sexuálních predátorů na internetu. Promítání na festivalech a debaty na školách ale zastavil lockdown.

„Vláda ČR povolala národ kutilů a nechala otevřít galanterie, před kterými se utvořily nekonečné fronty, a šicí stroje v domácnostech se rozjely naplno. To nás pobavilo i zvedlo ze židlí. Po chvíli váhání, zda riskovat, že nový virus přitáhneme domů, jsme se rozhodli pustit do práce na filmu o tom, jak Češi žijí i prožívají pandemii,“ popisuje Vít Klusák moment, kdy se rozhodl bezprecedentní časy v historii Česka točit.

Výsledkem podle něho není mučivá tryzna, ale snímek i přes určité teskné podtóny veselý. Filmaři se nechtěli pasovat do role soudce, spíš kamerou zachytit každodenní život ve výjimečném období. Zajímalo je, jak si česká společnost s pandemií poradila a zda pro ni nebyla v něčem i přínosem.

Zajímavější je, co vidět není

„Fascinovalo mě prázdno, které covid vyrobil. Prostor, ve kterém jsme dostali příležitost uslyšet naše vnitřní hlasy. Ty, co v každodenním shonu zametáme pod koberec. Bývá náročné si jejich vzkaz pustit k tělu a nám najednou spadla do klína možnost je vnímat na kolektivní úrovni. Filmem jsem chtěla tomu NIC postavit pomník. Zarámovat covidovou zkušenost jinak než jako dobu temna,“ dodává spolurežisérka a také Klusákova životní partnerka Marika Pecháčková.

Vít Klusák doufal, že jeho partnerka udělá z natočeného materiálu niternější film, protože ji „víc zajímá, co ve filmu není vidět, než co je“. Pecháčková je autorkou snímku Smilovice o vnitřním „populárním fašismu“ v malé vesnici, kam přijedou imigranti, nebo intimního dokumentu Vnitroblok natáčeném na jednom prázdném pražském dvorku propojujícím obyvatele okolních bytů.

Nahrávám video

Natočeno černobíle

Dokument Velké nic je natočen černobíle a širokoúhle. Utlumením barev tvůrci reagovali na přetékající obrazy pandemické reality. „Aby náš snímek nevypadal jako publicistika nebo zpravodajství, ale na první pohled jako náš osobní až osobitý pohled na tu událost,“ dodává Klusák.

Vedle každodenních obrazů je průvodcem Velkým nic i filmař Karel Vachek. „Inteligence bytí na nás tímhle způsobem promluvila. A kdybychom byli chytřejší, tak na nás nemusí mluvit tímhle hrubým způsobem. A o tom to je, ten koronavirus,“ říká ve filmu.

Vít Klusák dodává, že na dosavadních projekcích Velkého nic se lidé překvapivě často smáli. Nebyl to ale podle něho výsměch nebo pobavení nad někým druhým, ale smích, který vede k promýšlení podstaty věcí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...