Klementinum po 30 letech vyzvedlo z trezoru Velislavovu bibli, vystavuje i další vzácné rukopisy

Pouhé tři dny mají návštěvníci na prohlídku vzácných rukopisů v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Mezi osmnácti originály se nachází i latinský zlomek Dalimilovy kroniky a Velislavova bible, kterou Národní knihovna veřejnosti ukázala naposledy v devadesátých letech. Krátkodobá výstava doplňuje expozici Kniha a závoj připravenou k výročí úmrtí svaté Ludmily.

Zlomek Dalimilovy kroniky dokládá, že nejstarší česká kronika byla přeložena i do latiny. Překlad patrně vznikl na objednávku Jana Lucemburského nebo Karla IV. Dochovala se z něj zhruba desetina, 24 pergamenových stran s velmi bohatými iluminacemi.

Rozsáhlost původního rukopisu lze jen tušit. „Když jsme v roce 2015 rukopis zakoupili do našich sbírek, potažmo do majetku českého státu, tak jsme nezískali žádné další zprávy o tom, že by se někde ve světě vyskytovaly další části,“ podotýká autorka výstavy Renáta Modráková.

Vzácný středověký komiks

Nejvýznamnějším rukopisem celé výstavy je Velislavova bible, připodobňována je často ke středověkému komiksu. Hodnota této památky je podle Modrákové těžko vyčíslitelná.

„Tento nádherný rukopis pochází z padesátých let čtrnáctého století, tedy z doby vlády císaře a krále Karla IV. Naprosto jasně v něm převažuje obraz, iluminace, textu je poskrovnu. Rukopis je unikátní tím, že vedle klasických biblických scén zobrazuje také legendy ze života našich světců, a to hodně emočním, expresivním způsobem,“ upozorňuje Modráková. Díky vyobrazení střípků z každodenního života středověké společnosti je rukopis také zdrojem tehdejšího života či módy.

Podle dvacetikilového rukopisu zpívalo celé bratrstvo

Dočasná výstava ukazuje celkem osmnáct děl. Nejstarší vystavený rukopis byl sepsán už v druhé polovině dvanáctého století a vznikl pro jeptišky v klášteře benediktinek u Svatého Jiří. Nejtěžším exponátem je pak takzvaný Malostranský graduál, který váží více než dvacet kilo. Pochází z druhé poloviny šestnáctého století.

„Ta váha a velikost byly dány tím, že z něho zpívalo bratrstvo, tedy víc lidí najednou. Proto větší písmena a větší obrázky. Víme, že tento rukopis používali na Novém Městě pražském,“ doplnila Renáta Modráková.

Nahrávám video

Zpátky do trezoru

Vystavené rukopisy pocházejí ze sbírek Národní knihovny, všechny také v různých kontextech zmiňují svatou Ludmilu. „Jedná se o mimořádnou příležitost vidět na krátkou dobu především středověké rukopisy, které jsou spojeny se svatoludmilskou legendou, vidět mistrovství těch, kteří rukopisy vytvářeli. Ať už tady v českých zemích, nebo se jedná o skvostné importy ze severní Itálie,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Vzhledem k vzácnosti jsou díla veřejnosti přístupná jen od 14. do 16. ledna, poté se vrátí zpátky do trezoru. „Nejvýznamnější dokumenty z našich sbírek jsou uloženy v trezorových místnostech, které splňují ty nejpřísnější normy na uložení tohoto typu dokumentů. V těchto prostorech pravidelně monitorujeme teplotu, vlhkost a další fyzikální parametry a samozřejmě dbáme i na bezpečnost,“ popsal generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Až do konce ledna si ale mohou zájemci prohlížet v Galerii Klementinum výstavu Kniha a závoj, kde je k vidění necelá čtyřicítka originálů se svatoludmilskou tematikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...