Když Gerhardu Richterovi zbyla barva, přemaloval fotografie

Drážďanské Albertinum otevřelo výstavu jednoho z nejúspěšnějších a také nejdražších současných malířů Gerharda Richtera. Nese prostý, ale jasný název: Přemalované fotografie.

Gerhard Richter, narozen 1932 v Drážďanech, zde také studoval malbu, než ovšem na začátku šedesátých let emigroval do západního Německa a vystudoval v Düsseldorfu výtvarnou akademii.

Od té doby se především svými velkoformátovými abstraktními expozicemi stal nejen jedním z nevýznamnějších, ale i nejdražších umělců současnosti. Richter ovšem tvoří i hyperrealistická díla, kreslí a navrhl vitráž pro kolínskou katedrálu. V Praze byla možnost vidět jeho díla v roce 2017.

Ovšem jeho maloformátové přemalované fotografie, to je něco zcela jiného. Ústrojně se zde střetávají i prolínají obě Richterovy polohy: abstraktní i realistická. Richterovo dílo je již po šest desetiletí formováno právě dialogem a konfrontací předmětných a abstraktních strategií. V žádné jiné skupině Richterových děl nevstupují oba styly do podobné symbiózy jako právě v maloformátových přemalovaných fotografiích.

Kurátor výstavy Dietmar Elger připomíná Richterovu první „oficiální“ malbu Stůl z roku 1962, kdy Richter nejdříve velice pečlivě a věrně okopíroval moderní kávový stolek z časopisu o italské architektuře, pak vše ale částečně zase překryl výraznými kruhovými tahy štětce.

Odpočinek od velkých pláten

Nicméně s technikou přemalovávaných fotografií začal Richter až o více než dvacet let později, když si chtěl po celodenní práci na velkoformátových plátnech nejspíš odpočinout, možná i jako jakési zklidnění. Zkrátka zbytky barvy, které měl zrovna na špachtli, zcela jednoduše otřel na fotografii – a dílo bylo hotovo.

Z výstavy Gerhard Richter: Přemalované fotografie (lze použít jen v souvislosti s touto výstavou)
Zdroj: Albertinum/Klemens Renner

Dílka tak vznikala nekontrolovaně, jediným, spontánním a rychlým gestem, kdy buďto přitiskl fotografii na rozetřenou barvu a pastózní nános na místech kontaktu fotografický podklad zcela překryl, nebo je plošně potřel špachtlí či štětcem – v tomto případě je fotografie pod barvou zřetelnější.

S lety praxe se jeho technika rozvíjela a proměňovala. Pastózní nános barvy přitom funguje i jako jakýsi „rušivý“ element, je však třeba vše vnímat v kontextu, souzvuku, ale i s nevyhnutelnými disonancemi, napětím až pnutím, kontrasty. „Udržení kontradikcí je tím, co konstituuje obraz, “ potvrzuje Richter.

Richterovy přemalované maloformátové fotografie lze vnímat i jako jakýsi derivát. Bez umělcovy hlavní práce s olejovou barvou a špachtlí na velkých formátech by prostě nevznikly.

Sám Richter k tomu v roce 1991 řekl: „Fotografie nemá téměř žádnou realitu, je to málem pouze obraz. Malba má realitu vždy, barvy se lze dotknout a uchopit ji, má přítomnost; vždy ale slouží obrazu, něco mu poskytuje – a jedno, zdali v dobrém, či špatném. Teorie, jež nic nepřináší. Fotografoval jsem malé snímky, které jsem pak pomazal barvou. Tím se něco z oné problematiky spojilo a to je docela dobré, lepší než to, co bych o tom mohl říct.“

Nuda, či jevení?

Většinou používal Richter formát 10 x 15 centimetrů a vlastní fotografie, které si nechával zvětšovat v běžném fotoshopu a kterým rozhodně chyběl jakýkoliv „umělecký“ záměr či ráz. Momentky z rodinných oslav, cest, výletů, krajin, architektury. Byť pracoval impulzivně, kontrastem mezi fotografickým podkladem a intruzivní barvou, anebo jak se dnes říkává v intervenci, vznikají nové reality.

A ty se jedinečným způsobem dotýkají Richterova ústředního uměleckého tématu, jímž je dialog mezi figurativním a abstraktním zobrazením reality a jejich vzájemné prostupování. Již záhy poté, co s touto novou technikou začal, Richter prohlásil: „Iluze – přesněji řečeno – jevení se, zdání, to je téma mého života.“

Z výstavy Gerhard Richter: Přemalované fotografie (lze použít jen v souvislosti s touto výstavou)
Zdroj: Albertinum/Klemens Renner

K onomu zdání píše ve výpravném katalogu kurátor Elger: „Jsou to právě tyto maloformátové přemalované fotografie, v nichž Gerhard Richter úžasně vizualizuje téma zdání. Tato skupina děl potvrzuje Richterův skepticismus vůči zakoušení skutečnosti. Abstraktní barevné struktury tak ničí holistický obraz fotografického zpodobení stejně tak, jako naopak v jiných svých dílech ověřuje klam představy abstrakce.“

Vždy se však jedná o jistou hru na hledání, jak potvrzuje i sám Richter: „Obrazy vždy představují něco, co vlastně neexistuje. Dokonce i abstraktní obrazy ‚čteme‘, hledáme, co nám sdělují, ukazují. Pouze barva, to by byla nuda.“

Na sedmdesát dva přemalovaných fotografií, z nichž celá polovina pochází z Richterova archivu, jejž spravuje Albertinum, je v této galerii k vidění do 19. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...