Když Balabán a Csudai dělají totéž, není to totéž

Nahrávám video

Oba se na umělecké scéně etablovali už koncem osmdesátých let minulého století, oba jsou dnes respektovaní výtvarníci a také pedagogové. Oba ve své tvorbě hledají jistotu v blízkém okolí. Až do poloviny května mají ostravský malíř Daniel Balabán a slovenský umělec Ivan Csudai společnou také výstavu v opavském Domě umění. Jmenuje se trefně: Když dva dělají (to)též.

Platnost přísloví, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždycky totéž, je v galerii vidět na první pohled. Výtvarné styly Balabána a Csudaie se liší v pojetí i technice. Styčným bodem je ale médium malby.

„Oba zkoušejí trasovat podstatu existence člověka,“ upozorňuje kurátor Jan Kudrna. „Ivan Csudai se navrací k momentům jistoty, dětství, Daniel Balabán se snaží ukotvit podstatu existence pomocí zásadních otázek, například víry nebo přetrvávajících vazeb v rodině,“ doplnil.

Téma rodiny

V posledních letech maluje Daniel Balabán především figury. Na aktuální výstavě je k vidění jeho variace na Tizianův obraz Apollo a Marsyas, v ní zpodobnil sebe a svého syna. Malba Oplakávání pracuje zase s motivy díla, jehož autorem je renesanční malíř Fra Angelico.

Balabán upozorňuje na vznik svého Oplakávání. Na zasněžené chalupě přemluvil rodinu, aby mu zapózovala podle postav na Angelicově obrazu. „Maloval jsem ten obraz dlouho a během té doby můj bratr bohužel zemřel. Domaloval jsem pak ještě jednu figuru, která toho oplakávaného drží – a to je zase on, jakýsi jeho stín,“ říká. Výtvarníkovým bratrem byl spisovatel Jan Balabán.

Zatímco Balabán na svých obrazech často rozehrává děj, který obsahuje nadsázku a symboly, tvorba Ivana Csudaie je založena na opačné strategii. Drží se grafických zákonitostí a jeho obrazové plány jsou jasně dané a fázované.

Rozdílnosti a podobnosti v tvorbě obou autorů mohou návštěvníci Domu umění hledat do 14. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...