Výtvarník Mark Ther postavil v olomoucké Telegraph Gallery kulisy domu, který atmosférou připomíná západní Německo osmdesátých let. V jeho pokojích mohou návštěvníci odkrývat příběh domnělých obyvatelů. Ther, mimo jiné laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého, se ve své tvorbě věnuje tabuizovaným tématům. Výstavou Květen předestírá téma smrti.
Na začátku výstavy dostane návštěvník klíče od prázdného domu, pak už je jen na něm, co v jeho prostorách objeví. Instalace může budit dojem kulis z natáčení filmu i útrob počítačové či únikové hry. Návštěvník ale stejně tak dobře může mít dojem, že si prochází cizí vilu v době majitelovy nepřítomnosti.
„Může si procházet jednotlivé pokoje, otevírat dveře, objevovat předměty, objevovat příběh majitelů domu,“ ujišťuje Mark Ther. Ale dostane se jen do těch dveří, které fiktivní obyvatelé nechali odemčené, třeba do dětského pokoje.
„Sleduju na Facebooku urbex, tedy opuštěné domy, a objevil jsem tam vilu u Düsseldorfu. Patřila politikovi, od devadesátých let byla vybydlená, ale velmi luxusní. Zaujala mě honosným stylem a kýčem,“ prozradil Ther, kde se pro dům v olomoucké galerii inspiroval.
Každý zanechává stopy
Umístil do ní sochu ze sbírky Adolfa Hitlera, pole dance tyče, ale i vlastní kresby a malby. Ty jsou podle autora odrazem doby, kterou poznal osobně jako dítě, to znamená období osmdesátých let v západním Německu.
I proto výstavu doprovází všudypřítomný kocour Garfield v podobě desítek plyšáků či plakátů, dokonce i nadživotní sochy. Některé prvky můžou pobavit, jiné znejistit a pobuřovat. V jedné z postelí návštěvníci najdou i nafouklé lidské tělo, nedaleko stojí věšák s uniformou SS.
„Každý člověk za sebou zanechává stopy. Věci, osobní vlastnictví nashromážděné během života, se stávají jedinou upomínkou na zemřelého. Jsou deníčkem, ve kterém je možné začít číst teprve tehdy, když na poslední stránce zeje nedokončená věta a její význam se vytrácí,“ uvedl k výstavě kurátor Michal Jalůvka. V případě instalace Marka Thera mohou návštěvníci význam objevovat do 17. července.
