Jsme tu naživo i on-line, připomínají knihovny ve „svém“ týdnu

Nahrávám video

V Česku pokračuje Týden knihoven, do kampaně se jich zapojilo na tři sta a nabízí besedy, workshopy, případně „amnestie“ při vrácení knih se zpozdným nebo zvýhodněné registrace. Počet veřejných knihoven v Česku v posledních letech klesá. Podle předsedy Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) Romana Hájka jde ale o přirozený vývoj.

Kampaň pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Potrvá do 12. října, letos pod heslem: „Jsme tu pro vás. Naživo i on-line. Vaše knihovny.“

Kampaň letos podle předsedy SKIP Hájka o něco větší pozornost zaměří na digitální služby, které se v posledních letech staly nedílnou součástí knihovnické nabídky. Návštěvníci se seznamují s možnostmi využívání e-knih, audioknih či digitálních knihoven. Program myslí na všechny generace – děti, mládež, dospělé i seniory.

Knihy papírové, elektronické i audio

„Knihovny dlouhodobě pracují na digitalizaci svých fondů. Řada titulů je dostupná i z domova, častokrát i bez nutnosti registrace od knihovny, pokud jsou to třeba starší díla. Pak je to řada elektronických informačních zdrojů. A také e-knihy nebo e-audioknihy,“ zmínil Hájek knihovnické služby v on-line oblasti. Znatelný je podle něho v poslední době nárůst zájmu o elektronické audioknihy, což odráží rostoucí popularitu audioknih obecně.

Jednou z letošních novinek je on-line webinář, který 9. října představí možnosti, jak se díky centrální službě Knihovny.cz dostat k tisícům e-knih zdarma. Webinář mohou lidé sledovat ze svých domovů, na některých místech bude možné živé sledování přímo v knihovnách.

Veřejných knihoven se do kampaně v devětadvacátém ročníku zapojilo na tři sta, což je obvyklý počet. Celkově jich v Česku působí přes pět tisíc. „Je potřeba si uvědomit, že řada z nich jsou opravdu malé knihovny v malých obcích, které jsou otevřené krátkou dobu a kapacity na pořádání akce třeba nemají tolik,“ vysvětlil Hájek.

Knihoven ubývá, chodí do nich ale víc lidí

Stále platí, že Česko patří k zemím s největším počtem knihoven na hlavu a jejich síť je zde velmi hustá. Nicméně po sametové revoluci jejich počet postupně klesá, za poslední dvě dekády jich ubylo zhruba tisíc.

„Hodně to souvisí s tím, že když se v roce 2001 změnil knihovnický zákon, přestala platit povinnost v obcích zřizovat knihovnu. Od té doby úbytek nastává. Spíš je to přirozený vývoj potřeby v konkrétních obcích, kdy se ukáže, že knihovna není ta priorita. Zároveň je to tak, že v řadě obcí nové knihovny vznikají. Takže to číslo mírně klesá, ale myslím si, že je to přirozený vývoj,“ podotkl Hájek.

  • V České republice v roce 2024 působilo podle údajů Národního institutu pro kulturu 5161 veřejných knihoven, které registrovaly bezmála 1,27 milionu čtenářů a realizovaly přes 41 milionů výpůjček.
  • Veřejné knihovny doplňuje ještě více než 5782 školních knihoven, 93 vysokoškolských knihoven, 43 knihoven Akademie věd a stovky dalších odborných knihoven v různých institucích.
  • Od roku 1989 počet knihoven klesá. Zatímco v roce 1995 působilo v Česku 6179 knihoven, v roce 2010 jich bylo 5415 a o deset let později 5296.
  • Knihovny mají v Česku tradici od roku 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo obyvatelstvo jiné národnosti.

Naopak podle Hájka roste počet registrovaných čtenářů. „Možná je to ještě dozvuk covidové doby, protože během covidu počet klesl, od té doby tam byl skokový nárůst a teď to tak postupně roste,“ upřesnil. „Zrovna v tomto ukazateli se projevuje, že knihovny jsou relevantní instituce,“ míní.

Přibývá rovněž celkově návštěvníků knihoven, protože ne každý návštěvník musí být nutně registrovaný uživatel. „V poslední době hodně vidíme, že lidé chodí využívat prostor knihovny, protože je nízkoprahový a je to příjemné místo na trávení času,“ doplnil Hájek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...