Hledání manžela bylo pro hrdinky Jane Austenové víc než lov beze zbraní

Nahrávám video

Ženy střední a vyšších vrstev, které se musí vyrovnat s pravidly strnulé společnosti své doby, bývaly častými hrdinkami románů Jane Austenové. Od narození dodnes oblíbené spisovatelky uplynulo 16. prosince 250 let.

Austenová popisovala svět anglické venkovské šlechty, zejména možnosti žen z této společenské vrstvy na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Sama pocházela z početné a nezámožné rodiny venkovského faráře, narodila se jako sedmé z celkem osmi dětí. Později studovala na dívčí internátní škole, ale vzdělání se jí dostalo i od otce, který svým potomkům předkládal tucty knih.

Spíš rebelka než ideál

„Postavu měla vysloveně elegantní, byla poněkud vzrostlejší, lehce nadprůměrné výšky. V chování a gestikulaci byla zdrženlivá, avšak půvabná. Rysy tváře měla velmi milé. V jejich souhře se projevoval nesrovnatelný výraz radosti, citlivosti a dobroty,“ popisoval Austenovou její bratr Henry.

Možný portrét mladičké Jane Austenové
Zdroj: Reuters/Shannon Stapleton

Současný pohled je podle anglistky Emy Jelínkové z Univerzity Palackého v Olomouci méně idealizovaný. „V době, kdy psala své texty, byla populární, protože fungovala jako určitý ideál ženy. V dnešní době jsme našli mnoho textů, které před námi byly schovávány její rodinou, protože dobrá reputace byla tehdy nade vše. Takže dnes čteme Jane Austenovou trochu jinak – ne jako dokonalou dámu, ale jako svým způsobem rebelku,“ upozornila expertka.

Ženuška pro svobodného muže

Románů stihla Austenová napsat sedm a rozepsat dva. Zaobírají se převážně úlohou ženy v tehdejší společnosti, její závislostí na svatbě s bohatým a vysoce postaveným mužem, případně na věnu od rodičů, a kritizují společenské konvence, jejichž vinou se mladá žena nemohla jednoduše zamilovat.

„Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky,“ začíná Austenová s lehkou ironií jeden ze svých neznámějších románů Pýcha a předsudek.

Vydání románu Pýcha a předsudek z roku 1894
Zdroj: Reuters/Toby Melville

„Jde o lovy beze zbraní, to znamená: mladá žena se potřebuje vdát. Zvláště mladá žena, která je dáma a nemůže si vydělávat sama na sebe. Zodpovědný za ni je její nejbližší příbuzný, ideálně manžel, otec nebo bratři. Pokud se nějaký mladý muž dostane do jejího okolí, udělá naprosto cokoliv, aby si ho mohla vzít,“ vysvětluje Jelínková, jak je možné tento úryvek číst.

Pro své postavy ale chtěla Austenová více. „Hrdinky (jejích knih) ovšem nedělají cokoliv, tedy neloví. Snaží se najít člověka, který by byl podle jejich srdce a porozumění,“ říká anglistka.

Společenská kritika

Výrazné a inteligentní hrdinky románů Austenové převážně ostře kontrastovaly s pošetilostí svého okolí. Autorka přesně charakterizovala odpozorovanou pošetilost, lakotu, marnivost i přetvářku. Dovedla své postřehy vystihnout úsporným stylem a i s vtipem. Lehce se dotýkala rovněž jiných témat – třeba otroctví, které v její době ještě nebylo zrušeno, nebo napoleonských válek.

Britské ženy v dobových kostýmech s desetilibrovou bankovkou vydanou k 200. výročí narození Jane Austenové
Zdroj: Reuters/Chris J Ratcliffe/Pool

Tehdejší čtenáři vnímali dle Jelínkové příběhy od Austenové spíše jako dobře napsaný román než sociální kritiku. „To my dnes vidíme ženy v kleci, které si nemohou vydělat samy na sebe a nedokáží svým životem proplout, aniž by je někdo nepostrkoval tam a zpátky. Vidíme mladou ženu, která buď má peníze a může se vdát, jak chce, anebo prostě musí čekat na někoho, kdo si pro ni přijde,“ podotýká.

Filmové adaptace i Deník Bridget Jonesové

Novodobější oblibu knihám Jane Austenové přinesly filmové a televizní adaptace. Ať už šlo o věrnější přepisy, jako Pýcha a předsudek s Keirou Knightleyovou nebo Rozum a cit s Oscarem oceněnou Emmou Thompsonovou, či volnější a současnější inspirace – tou nejznámější je Deník Bridget Jonesové, který si z románu Austenové vypůjčil jako osudového muže pana Darcyho. Toho si zahrál Colin Firth, navíc už podruhé, protože stejnojmennou postavu ztvárnil i v seriálovém přepisu Pýchy a předsudku v devadesátých letech, který přispěl k austenovskému boomu.

Adaptace románu Pýcha a předsudek v Národním divadle (2016)
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Úspěchu adaptací dle Jelínkové nahrává, že historické příběhy se přenášejí do vizuální kultury, což pomáhá divácké představivosti. Tím spíš, že Austenová vybírala do svých knih charismatické hrdiny.

„Kromě toho v adaptacích přibývá mnoho dalších faktorů, které Austenová nezmiňovala – muži v těch současných, a to i těch volnějších, mnohem více mluví a víme o nich to, co potřebujeme vědět, hned na začátku, zatímco čtenář se těžce probírá třeba u Pýchy a předsudku prvními stranami, než zjistí, že pan Darcy je v podstatě dobrý a laskavý člověk, jen hraje svoji společenskou roli,“ dodává anglistka. 

Královna Camilla s biografií Jane Austenové (2025)
Zdroj: Reuters/Jaimi Joy/Pool

Sama sňatek odmítla

Jane Austenová zůstala neprovdaná. V sedmadvaceti letech odmítla Bigg-Withera, zámožného bratra svých přítelkyň, jenž jí učinil nabídku k sňatku. Spisovatelčiny životopisci nevědí, proč ho nechtěla. Jednu hypotézu skýtá biografie z pera Elsemarie Maletzkeové: Možná prostě nechtěla mít na krku muže a děti. Možná toužila mít čas na svoje psaní. Sice si jím za svého života vydělala pouhých pár set liber, ale byla spisovatelkou. Nikdy neměla ani vlastní pokoj.

Zemřela v jednačtyřiceti letech po dlouhé nemoci, zřejmě trpěla onemocněním nadledvin.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...