Přesně před sedmdesáti lety vyšel ve Velké Británii první díl románové trilogie Pán Prstenů. Přelomové dílo profesora a jazykovědce J. R. R. Tolkiena od té doby vymezuje žánr fantasy a opakovaně inspiruje filmaře. Čeští čtenáři se prvního oficiálního překladu dočkali až tři dekády po originálu.
Černá řeč Mordoru vyrytá na zlovolném prstenu moci temného pána Saurona. Příběh o cestě za jeho zničením si v původním znění překladatelka Stanislava Menšíková přečetla poprvé ještě během totality. „Hodně jsem tenkrát cítila, díky Frodovi, takovou tu malou naději na to, že by člověk mohl uspět proti mašinerii, co byla kolem,“ zavzpomínala na své pocity z knihy Menšíková.
Středozem do té doby skeptickou překladatelku staroanglické literatury, stejně jako miliony lidí po celém světě, pohltila. „Tolkien přistupoval k té své tvorbě velmi zodpovědně. On byl podle všeho přesvědčen, že Středozem nevymýšlí, ale že ji objevuje,“ tvrdí religionista z Univerzity Karlovy Pavel Hošek.
Knihu následně začali objevovat i filmaři. Nejslavnější adaptaci Tolkienova díla natočil režisér Peter Jackson. Trilogie obdržela rekordních sedmnáct Oscarů. Viggo Mortensen, představitel jednoho z hlavních hrdinů Aragorna, si přitom předlohu poprvé přečetl až cestou na natáčení.
„V Tolkienově díle jsem našel velmi mnoho zdrojů, které jsem znal, například keltskou mytologii nebo severskou mytologii. V něčem to pro mě představovalo neustálé vzdělávání,“ nechal se slyšet Mortensen na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Později vyšel také seriál, který vyvolal spíš rozporuplné reakce. I ten ale přivedl ke knize další čtenáře. A Tolkienova Středozem tak žije i nadále.
