Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.

Publikací nabízejících poezii či prózu Filipa Topola (1965–2013) již vyšla řada. Autor průvodní eseje k nové knize Marek Vajchr vysvětluje, proč je třeba další: „Dojem, že literární tvorba Filipa Topola byla jen jakýmsi příležitostným koníčkem či volnočasovou aktivitou hudebníka, kterou není třeba brát příliš vážně, posilovalo navíc v našem století nepromyšlené vydávání jeho textů, někdy zcela nekoncepčně sdružovaných do knižních celků.“

Tento dluh se snaží publikace Zubama po skle napravit i tím, že čerpá též z Topolovy bohaté samizdatové bibliografie. Připravili ji Edita Onuferová ve spolupráci s Terezií Pokornou a Viktorem Karlíkem. Vajchr už v roce 2013 edičně sestavil antologii druhé generace undergroundu U nás ve sklepě, nabízející vedle Filipa Topola i další jeho souputníky a přátele, literáty i výtvarníky.

Právě v synergii hudby a literatury, a přidejme i výtvarného umění, byť to v menší míře, tkví osobnost Filipa Topola coby umělce. Bylo by zcestné si myslet, že psaní mu – muzikantovi – sloužilo pouze k odreagování či jako jakýsi beletrizovaný deníček.

Když se řeklo „Topol“

Rozhodně to přitom ve svém zaměření na psané slovo neměl lehké, s takovou rodinnou zátěží to ani jinak být nemohlo. Připomeňme, že dědečkem z matčiny strany byl prozaik a člen Devětsilu Karel Schulz, známý především velkou historickou michelangelovskou freskou Kámen a bolest, méně pak poetistickými texty; otcem pak dramatik, básník a překladatel Josef Topol a bratrem básník, prozaik a dramatik Jáchym Topol.

Všechno mistři slova, a to si pak jeden rozmyslí, nést svou literární kůži na trh. Filip se toho přesto nejen odvážil, ale také uspěl, musel si ovšem najít svou vlastní cestu, nevézt se na slavných jménech. Protože role jako kdyby byly jasně rozdané – ano, když se řeklo „Topol“, vždy bylo jasné, o koho jde. V šedesátých letech o otce Josefa, později každého napadl především buďto starší z dramatikových synů Jáchym, nebo mladší Filip, přičemž oba měli svá hřiště jasně oddělena: Jáchym byl „ten, co píše básničky!“ a Filip „ten, co řeže do piána a zpívá rozervané písničky“.

A jak toto setřásání rodinné zátěže dopadlo? Obsáhlý výbor Zubama po skle nabízí jasnou odpověď: Filip Topol byl svébytným autorem, ano, Topolem, ale Filipem.

Kniha Filip Topol: Zubama po skle
Zdroj: Revolver Revue

Na temnou notu

Celkové ladění jeho literární produkce, ať šlo o texty písní, básně či prózy, bylo spíše temnější, rozhodně žádné rozjuchané jásání nad radostmi života, ale spíše konstatováním jeho odvrácenějších stran.

Tak třeba v bezejmenné básni ze samizdatové sbírky Pitky beze slov z roku 1984 devatenáctiletý Topol píše: „Jaké zklamání / když jsem ráno zjistil / že jsem se zase probudil // Měl jsem / jedovatej dech / a oči plné světla // To se mi / zas večer / sápala po hrdle.“ Stejně jako v písni Bílá a studená z alba Nalej vína, pokrytče z roku 1991: „... že všechny moje / mejdany příští / nás vezmou k čertu.“

Do Filipových prozaických textů se propisuje jeho profese hudebníka, klavíristy s klasickým vzděláním – čteme tak o barokních skladatelích, operách, muzikální rekvizity se stávají důležitým prvkem. Například v próze Den & noc, psané v letech 1984 až 1985. „Sice se mi tu noc zase zdálo o Mozartovi, ale to na mém chmurném tušení báječného dne bohužel nic nezměnilo. Akorát jsem si byl jistý, že Mozart bude hrát v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách nějakou pro mne důležitou roli...“

Kniha Filip Topol: Zubama po skle
Zdroj: Revolver Revue

O zodpovědnosti a tvorbě

Topol si uvědomoval, že tvořit není jen tak, věděl o velké osobní zodpovědnosti, a reflektoval ji. „Zkus si ten příběh / Stačí jen málo / Stačí se jen trochu odhodlat / a udělat první krok / Tak... jen se o to pokus / Budu na tebe myslet // Ty zvlněný hranice / se málem protínaj / Možná ne cíl / ale něco máš určitě nadosah / Tak se jen pokus / Budu na tebe myslet // Snad to nebude bolet / Snad už to konečně bude krásný / Ale musíš se pokusit / Už není čas jen tak se pořád rozhlížet // A až se o to pokusíš/ dej mi prosím vědět / Abych měl radost / že jsi to přežil,“ slyšíme na albu Myši v poli a jiné příběhy z roku 1999, v písni A mluvil hlas.

V próze Jako pes z roku 1985 autor formuluje jasně, co vše je třeba k poctivé, autentické tvorbě, když mu přítel Ladislav, možná alter ego či vnitřní hlas říká:

„Ale musíš se na věci dívat ne přes nějakej pavučinovej filtr, ale na věci nahý, obnažený na kořen, na podstatu, vsakovat je do sebe celý, až se budeš třást jako pes. Jako pes, sakra! Ty se furt stylizuješ, věci přijímáš upravený, zabalený do vlastní slepoty, vytváříš jim významy, který nemaj. Ale vidím, že ti to dochází. Znám to, jestli tě to nesmete, probudíš se z toho zjizvenej a celej od krve, ale budeš to pak ty. Upřímnost k sobě, krutá korunovace obyčejnou normálností! A utrpení, skrz který dolezeš k cíli. – ‚Nejrychlejší zvíře, který donese člověka k dokonalosti je utrpení, a to řekl Mistr Eckhart.‘“

Až nadoraz

Filip měl sebezničující životní styl, jako by se až zhlédnul v romantické představě prokletého básníka a žil vskutku naplno. Každý, kdo byl svědkem některých koncertů Psích vojáků, kdy Topol doslova mlátil do kláves, a to tak, až mu jednou tekla z rukou krev, musel vidět, že to se svým uměním myslí setsakra vážně. Aniž by v tom byla póza.

Filip Topol mohl budit dojem, že se za svým koncem řítí jako střela s autonomním naváděním. Excesivní a téměř sebevražedné pití jako by to vše jen potvrzovalo – a ne, že by si to neuvědomoval, důkazů najdeme ve svazku Zubama po skle víc než dost, namátkou dlouhý text Sprostý pití (1999) či povídku Na zdraví (1985), pojednávající o jakémsi duchu, nositeli pití.

Kniha Filip Topol: Zubama po skle
Zdroj: Revolver Revue

V písni Samozřejmě z alba Sakramiláčku (1995) sice zpívá „Samozřejmě / že bych mohl žít jinak“, aby to pak víceméně shodil závěrečným veršem: „Samozřejmě / že bych mohl jít k lékařům a zubařům.“ Samozřejmě jinak nežil, nespíš ani nemohl.

Výbor Zubama po skle prostřednictvím neznámých dobových fotografií, bibliografie a diskografie, komentářů i doprovodných esejí vypovídá o tom, kým vším Filip Topol byl. Umělcem na slovo vzatým.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...